13

 

Májovci

 

-         60. léta 19. st.

-         mladí začínající spisovatelé

-         seskupili se kolem almanachu Máj

-         první generace, která docenila Máchův význam a označila ho za zakladatele české moderní poezie

-         za jejich doby vznikl – Sokol, Hlahol, Nár. Divadlo

-         v této době byl policejní režim – Bachův absolutismus – země ekonomicky zničena – vše se uvolnilo až po vydání říjnového diplomu

 

Cíle Májovců – usilovali o realismu v literatuře (pravdivé zobrazení skutečnosti), ukazovali na soc. a národnostní nespravedlnost, lidovost – literatura pro nejširší skupinu čtenářů, snaha přiblížit českou literaturu literatuře evropské

 

Jan Neruda 1834-1891

 – redaktor národních listů (Deník Mladočechů,) novinář, básník, prozaik, narodil se v chudé rodině v Praze na Malé Straně – žil zde celý život – po něm pojmenována Nerudova ulice

- měl sociální cítění, tatínek vojenský vysloužilec, měl na malé straně trafiku, maminka byla posluhovačka – pomáhala při úklidech

- vystudoval akademické české gymnázium

- studoval práva a filozofii nedokončil

- zůstal u práce redaktora, redaktor Národních listů – deník mladočeské strany (mladočeši X staročeši)

- nikdy se neoženil – 3 výrazné citové vztahy:

                                   1. vztah s Annou Holínovou – nedokázal ji finančně zajistit

2. vztah s Karolínou Světlou – byla vdaná (za Mužáka), který byl despotou, Neruda si ji získal – byl společenský a gentleman....odjela však z Prahy do Podještědí – vztah skončil

3. vztah s Terezou Macháčkovou – platonický vztah, dostala TBC

           

Novinářská činnost – autor fejetonů – krátký aktuální zábavný článek, který se týká

současného problému společnosti (fejeton bývá na poslední straně pod čarou a byl psán kurzívou, značen trojúhelníkem, současný fejetonista – Rudolf Křesťan, Jirásek byl neúspěšný dramatik

           

Básnická činnost - 6 básnických sbírek 

1)      Hřbitovní kvítí - 1858 – pesimisticky vyjadřuje zklamání ze soudobého života, skepsi z chudoby a nešťastné lásky, pocit své osamělosti, sbírka

                              nebyla kritikou kladně přijata

2)      Knihy veršů - 1868 – 3 části a) verše epické – soc. balady – Dědova mísa

b) básně lyrické –  básně věnované otci, matičce, Anně

c) básně příležitostní – Vším jsem byl rád- báseň bilanční – hodnotí svůj život, zamyšlení nad ním

 

 

 

3) Písně kosmické – 1878  – optimistická, líčí perspektivu člověka a lidstva,

vztah člověka a vesmíru, ovlivnil ho vědecký pokrok 19. st., básně zde nemají názvy jsou číslované básně : Letní ty noci zářivá (zlidštění vesmíru), Jak lvové bijeme o mříže, Vzhůru již hlavu národe (povzbuzuje národní hrdost, boj proti malosti, vliv kosmu, který je důležitý i pro malý národ)

4)      Balady a romance - 1889 – epická, 18 básní, hlavním znakem je lidovost,

 

náměty : biblické a legendární

Romance štědrovečerní

Balada rajská

Balada májová

:  národní – láska k lidu a české zemi (vlastenectví)

 Balada česká

Romance Karla IV

:  tragické lidské osudy

Balada dětská

Balada horská

: balady staršího typu – za vinu náleží trest

Balada stará - stará

5)      Prosté motivy - 1883 – intimní poezie, 4 části: Jaro, Léto, Podzim, Zima

- objevuje se zde vztah k jeho vzdálené příbuzné Aničce Tiché

6)      Zpěvy páteční – 1896 – lyrika vlastenecká, vydána posmrtně - vydal Vrchlický, báseň Jen dál – recituje se když je národ v úzkých, obsahuje dobu po ukžižování J. Krista z mrtvých vstání, vzkříšení – lidské vzkříšení

 

 

 Prozaická činnost – povídky a fejetony 2000 fejetonů, nikdy nenapsal román

Arabesky – krátká próza, jednoduchá stavba a krátký děj, zachycuje lidové postavy z Malé strany, ironický pohled na události všedního života, nejznámější arabeskou je - Byl darebákem – příběh Frant. Horáčka – Neruda se s touto postavou ztotožňuje, ukazoval zde také, že od dětství trpěl chudobou a rozdíly od ostatních – sociální cítění

            Trhani – povídka z prostředí stavby železnice, zvyky a osudy dělníků, silné

                        soc. cítění

            Povídky malostranské – 13 povídek ze života na Malé straně v době jeho

                              dětství a mládí, mistrná charakteristika různých malostranských

                               postav, prostředí a událostí 40. léta 19.st.

 

Vítězslav Hálek 1835 – 1874

- pocházel z venkova – Dolínek na Mělnicku

- vystudoval filozofickou fakultu

– redaktor v Národních listech, činný v literatuře a kultuře, Nerudovo kolega

            Básně Alfred – první báseň, ovlivněna romantismem Máchou a Byronem

                        Večerní písně – básnická sbírka, vyšla v roce 1859, proslavila ho. Vyznává se ze svých citů k milované dívce – Dorince. Sbírka je optimistická, radostná forma, opěvuje ženy jako největší  dárkyně lidského štěstí (Dorinka)

V přírodě – sbírka opět věnovaná Dorotce, lyrika přírodní, krásy rodného kraje

                        Pohádky z naší vesnice – vyšli měsíc po jeho smrti, epická sbírka, že života na vsi – středočeská vesnice, charakteristiky postav

 

            Próza - venkovské povídky, obraz vztahu na venkově, protiklad

                        Na statku a v chaloupce

V povídce autor představuje lásku mladých lidí, kterou nepřemůžou ani majetek, ani peníze.                     

                        Na vejminku

                        - vejminek – staří lidé tam žili a jejich děti převzali jejich majetek a byli závislý na svých dětech – odsunutí starých lidí na vejminek

                                              

                        Muzikantská Liduška

Liduška Staňková má ráda Jarošova Toníka - muzikanta. Dají si slib, ale rodiče Lidušku zaslíbí Krejzovi ze statku. Přeci ji neprovdají za obyčejného muzikanta? Jenomže Krejza se chce Toníkovi pomstít a Liduškou si polepšit.
Ze svatého obřadu v kostele Toník ale uteče a neví tedy, že Liduška Krejzu odmítne.Toník se ze vzteku nechá naverbovat na vojnu a zoufalá Liduška se pomine rozumem.Pozdě rodiče pochopí, že štěstí dítěte se nedá vštípit násilím.
Minou léta a Krejza je na mizině. Muzikantská Liduška Toníka již nikdy nespatřila...

 

Ve svých povídkách zobrazuje obraz vztahu na venkově, protiklad 2 generací (stará generace a mladá) vztah bohatství a chudoby a vztah rodičů a dětí).

 

Karolina Světlá

– vl. jménem Johana Rottová

- pocházela z velmi bohaté rodiny Rottových – vlastnili železářství – v Praze až do 90. let

- vzala si univerzitního profesora Mužáka – protivný despota

- milovala Nerudu – psali si milostné dopisy, chtěla se s Mužákem rozejít, on odmítl, byl by to pro něj skandál, na čas se odstěhovala do Podještědí ve vesničce Světlá – podle toh má svůj umělec. pseudonym

- silně se angažovala v kultuře – především vynakládala úsilí o postavení ženy ve společnosti, snažila se postavení žen zlepšit

Ještědské romány – v Podještědí, mravně silné ženy, obětují osobní štěstí kvůli mravní čistotě

                        Vesnický román

                        Kříž u potoka

                        Kantůrčice

                        Frantina

                        Nemodlenec

                        Hubička – povídka, proslavil B. Smetana

 

Jakub Arbes 1840-1914

- pochází z Prahy a nedokončil technickou školu

– spisovatel a redaktor od 60. let Národních listů

- zakladatel romaneta (prozaický žánr – román menšího rozsahu, dramatický a dobrodružný děj, dochází k rozporu mezi tajemnými jevy a vědeckým vysvětlením

Svatý Xaverisu – záhada tajemného obrazu v Chrámu sv. Mikuláš, zpopularizovalo chrám Sv. Mikuláše – zde se objevuje to tajemství, sv. Mikuláš – na Malé Straně

           

Newtonův mozek

 

 

Adolf Hejduk

Po maturitě šel na techniku do Brna a dokončil ji v Praze. Krátce pracoval na stavbě dráhy, krátce byl zaměstnán jako asistent stavitelství a kreslení na pražské reálce. Roku 1860 odešel na nově založenou reálku do Písku a učil tam do roku 1899

Cimbál a husle – básnická sbírka, podnícené návštěvou Slovenska, snaha o napravení vztahu Čechů a Slováků