16
Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. st.
Společenská situace
– převažuje pesimismus
- zrychluje se životní tempo
- konkurenční boj mezi velmocemi o ovládnutí světových trhů, boj o kolonie
- v popředí dva moderní filozofové – Artur Schopenhauer a Fridrich Nietzsche
Artur Schopenhauer
- iracionální a pesimistický filozof – proti rozumu, nevěří v lepší stránky
Fridrich Nietzsche
- iracionální a pesimistický, silný individualista
- Schopenhauer je pro něho vzorem
- zemřel mu otec a je vychováván ženami v duchu protestantského náb.
- zamiloval si kalsický starověk, miloval antiku – v mládí velice známý a populární
- byl vyhozen z univerzity kde působil jako profesor kvůli tomu, že byl bisexuál
- útočil na náboženství
- odsuzuje demokracii jako vládu slabých, vyzdvihuje vůli k moci (Hitler)
- je pro aristokratismus – pohrdá davem, oslavuje nad člověka, který žije mezi světem dobra a zla, jeho filozofie využil Hitler , dílo – Tak pravil Zarathusta – reformátor staroperského náboženství
Nové básnické směry
Symbolismus – vznikl v 80. letech 19. st. ve Francii, kdy v roce 1886 vychází Manifest Symbolismu
- symbol se stává hlavní prostředek uměleckého díla (barva, předmět, postava, jev, scéna, které mimo svůj základní význam mají přenesený význam vyslovený umělcem
- realita ztrácí svůj význam
- velmi volný vztah ke skutečnosti, sugestivní poezie = chce si svými verši podmanit čtenáře velká představivost – symbolista rozvíjí svou fantazii a své sny
- silně dbá na účinek slova
- volný verš – básně se nerýmují, básně v próze, melodičnost,
Impresionismus – vznikl v malířství ve Francii (Monet, Manet, Renoire, Degas, Vincent van Gogh..), název podle obrazu Moneta – IMPRESSE
Impresionismus v literatuře má vyvolat náladu a neopakovatelnost chvíle (radost, melancholie), dominuje poezie, objevuje se často lyrika přírodní, dochází k lyrizaci prózy - obsah a děj na druhém místě – předsatvitelé: Paul Verlaine, Fráňa Šrámek
Dekadence – úpadek, zalíbení ve smutku, skepsi, nuda, marnost, opovržení životem, utíkání do světa snů a k mystice, usilují o čisté umění, často se dávali na víru (v Boha)
Prokletí básníci Francie
Původ názvu Prokletí básníci vznikl – Verlaine napsal sbírku Prokletí básníci, žele a tvořili jinak, než žádala tehdejší společnost, žili bohém. životem.
Charles Baudelaire – neměl dobré dětství, zemřel mu otec když mu bylo 6
- matka se poté vdala za vojáka, on ho nikdy nepřijal
- před maturitou byl vyloučen ze školy – odmítl vydat učiteli papírek, dodělal na soukromém gymnáziu
- studoval právnickou fakultu
- žil bohémským životem – vedl nevázaný sexuál. život, měl syfilis, užíval opium, hašiš, pokoušel se o sebevraždu, práva nedostudoval, požadoval dědictví po svém otci
Květy zla – symbolický název, autor hledá krásu v oblasti zla, sbírka nebyla přijata společností, obviněn za porušení křesťanské morálky a ohrožení veřejných mravů, dostal pokutu 300 franků, donucen vypustit 6 básní ze sbírky, (Zdechlina – společnost šokována výběrem tématu, velký kontrast v úvodu, obraz odpudivého detailu – krásná žena, letní ráno a zdechlina plná červů – krásná žena, chtěl tím říci, že i krásná žena bude jednou zdechlina)
Další báseň je Šperky – inspirován svou milenkou – popisoval její nahé tělo, které bylo poseto jen šperky, erotická báseň.
Arthur Rimbaud 1854-1891
– celé své básnické dílo vytvořil mezi 16 a 20 rokem svého života, vedl dobrodružný život, koloniální voják, africký obchodník se zbraněmi, tulák, onemocněl, přišel o nohu, umřel v Marseille r. 1891, soubor jeho básní vydal po jeho smrti P. Verlaine, pod názvem:
Iluminace – (báseň - Opilý koráb – snová báseň – nikdy neviděl moře – podává obraz bouřlivé plavby, obrazotvornost, symb. obraz básníka totožného s lodí)
Paul Varlaine
– impresionista, tvorbu ovlivnilo tragické přátelství s o 10 let mladším Rimbaudem, svého přítele postřelil a byl odsouzen, a dán do vězení, snaží se přehodnotit svůj život, dal se na víru v Boha, alkoholik, který poslední dobu svého života tráví v hospodě a nemocnici
Saturnské básně – (Píseň podzimní)
Stephan Mallarme – symbolista
Ve svém bytě pořádal od roku 1880 literární salony (zval literáty, hudebníky, malíře...). Jeho tvorba je symbiózou hudby, malířství a poezie. Za důležitou považuje inspiraci – sen, který vsugeruje dojmy.
„Účinek básně není daný obsahem, formou, ale dojmem, který vzbudí.“
Faunovo pozdní odpoledne (1876) – Faun je poločlověk/kozel, který vzpomíná na Sicílii na své milostné prožitky s nymfami. Bez ohledu na pravdu rozvíjí dál své představy..
Anglie
Oscar Wilde 1854-1900
– Ir, vyrůstal v prostředí uměleckých salónů, velmi nadaný, inteligentní, ve společnosti byl velmi oblíbený – vtipný považován za - Anglický Dendi
- odsouzen na 2 roky ve vězení – při veřejném skandálu za homosexuální sklony
- poté odešel do Francie kde také zemřel
Jak je důležité míti Filipa – drama
Ideální manžel – drama
Tyto hry vynikají vtipnými zápletkami, jsou oblíbené dodnes, jsou to komedie
Obraz Doryana Graye – dekadentní román, jediným cílem života je cíl rozkoš a krása, hl. hrdina Dorian nestárne, užívá si života plnými doušky, stárne za něho obraz - fyz. stárnutí zlo, které páchá na přítelkyni Sibile – která kůli němu spáchá sebevraždu, zabil svého přítele, zničí obraz a umírá jako zlý, starý a ošklivý stařec
USA
Walt Whitman 1819-1892
– symbolista, průkopník civilizační poezie – autor si váží lidské tvůrčí práce a lidského pokroku
Stébla trávy
MODERNÍ BÁSNICKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ V ČESKÉ LITERATUŘE
- Politický život u nás je stále radikálnější a kultura se dostává do střetu s politiky
- Formuje se nová mladá básnická generace, která vydává Manifest České Moderny a řadíme je do skupiny Česká Moderna – patří sem :
Josef Svatopluk Machar
Antonín Sova
Otokar Březina
František Xaver Šalda
Hlavní myšlenky Manifestu ČM – vyšel v r. 1895 v časopise Rozhledy – podpora individualismu ve své tvorbě, svobodná tvorba.
(Monkonformismus – stáli a rozcházeli se s vládnoucí politikou)
Josef Svatopluk Machar
- člen české moderny, autorem textu Manifest české moderny
- studoval v Praze
- 30 let pracoval jako úředník ve Vídni (Rakousko), kontakt s domovem převážně písemně
- stoupencem samostatného Československa
- určité názorové neshody s T.G.M., uzavírá se do svého soukromí
- představitel společ. a politické lyriky
Confiteor I. – III.
- tzn. „Zpovídám se vyznávám“
- básnický deník, kritika měšťanství, falešné pokrytectví morálky, používá výsměchu, ironie
Čtyři knihy sonetů – společenský sonet píše hodně kritický, inspirace od Ovidia
Tristium Vindobona – „žalozpěvy z Vídně“, sbírka, polit. lyrika, inspirace od Ovidia
Zde by měly kvést růže – věnováno ženám a jejich společen. postavení, epická sbírka věnována jeho pocitům
Svědomím věků – obsahuje 9 básnických sbírek, názory autora na vývoj lidstva, věnoval se také antice, básnický cyklus
Antonín Sova
- impresionista a symbolista, považován za našeho největšího přírodního lyrika (věnoval se
svému rodnému kraji – jižním Čechám)
- narodil se v Pacově v jižních Čechách v rodině učitele
- nedostudoval práva z finančních důvodů
- pracoval jako úředník a nejdéle vykonával funkci ředitele pražské městské knihovny
1. Impresionistická poezie:
Květy intimních nálad – báseň U řek
Z mého kraje – velice citlivý vztah k svému rodnému kraji
Zlomená duše – báseň Smetanovo kvarteto z mého života (věnováno B. Smetanovi)
2. Symbolistická poezie:
Ještě jednou se vrátíme – intimní lyrika, často zde vyjadřuje smutek a zklamání, že člověk často nemůže uskutečnit své sny a představy
Otokar Březina
- 1868-1929
- pocházel z Českomoravské vysočiny
- pravé jméno – Václav Jebaví
- po maturitě působil jako učitel v Nové Říši na Moravě – velký význam pro něj – obrovská
- klášterní knihovna zde byla – studoval zde všechny druhy filozofie (orient., antic., středov.,
novověkou...)
- ovlivněn náhlou ztrátou jeho rodičů
- nejvýznamnější částí jeho tvorby je lyrika
- jak mu zemřeli rodiče – uzavřel se do sebe
Tajemné dálky – sbírka, báseň Moje Matka – věnoval památce své maminky, byla chudá, bez radosti, bez štěstí, smutná, chudobu měla vrytou v očích a tváři, byla zbožná, stesk po mamince, neustálý smutek, klasická symb. sbírka
- další báseň – Mrtvé mládí – mladé období smutku, neradosti
Svítání na západě – symb. název, západ – smrt, svítání – vykoupení z pozemského utrpení
Větry od pólů – náročná symbolika, veliká abstrakce, filozofie smyslem života, vidí to v pocitu bolesti soucitu a lásky
Stavitelé chrámů – optimismus spočívá ve víře v budoucnost, vztah k vesmíru, spojení člověka s vesmírem
Ruce - stejné jako Stavitelé chrámů, spočívá ve víře, vztah k vesmíru
ČESKÁ DEKADENCE
Jiří Karásek ze Lvovic
Zazděná okna – básnická sbírka, báseň Splín (smutný člověk, znuděnost, pocit prázdnoty)
Sodoma – vyjadřuje se k sodomii, inspirace od O. Wilda, skandál, uznává homosexualitu
Karel Hlaváček
- z Prahy, studoval jazyky na filozof. fakultě, nedokončil, malíř, samouk, zemřel na tuberkulózu plic
- tvořil hl. portréty známých osobností, člen a propagátor Sokola (působil zde jako cvičitel)
Sbírka: Pozdě k ránu – báseň Hrál kdosi na hoboj
Mstivá Kantiléna – reaguje na středověké selské bouře a povstání nizozemských gézů (zchudlých potomků středověkých holand. rytířů), zpívaný liturgický text – bohoslužby, povstali proti španělské nadvládě. Sbírka obsahuje 12 balad. Je založena na protikladech (láska x nenávist, krása x ošklivost)