17

 

Generace buřičů

 

-         19 . a 20. st.

-         politický život je u nás stále radikálnější, kultura se dostává do střetu s politikou

-         nová básnická generace – vydává Manifest české moderny (J.S.Machar, A. Sova, O. Březina, F. Xaver)

-         hl. myšlenka Manifestu – podpora individualismu v umělecké tvorbě – absolutní svoboda, nonkonformismus – stáli proti vládnoucí politice

-         1895 časopis Rozhledy – Machar

 

Moderna

- Politický život u nás je stále radikálnější a kultura se dostává do střetu s politiky

- Formuje se nová mladá básnická generace, která vydává Manifest České Moderny a řadíme je do skupiny Česká Moderna – patří sem :

Josef Svatopluk Machar

Antonín Sova

Otokar Březina

František Xaver Šalda

 

Hlavní myšlenky Manifestu ČM – vyšel v r. 1895 v časopise Rozhledy – podpora individualismu ve své tvorbě, svobodná tvorba.

(Monkonformismus – stáli a rozcházeli se s vládnoucí politikou)

 

Josef Svatopluk Machar

- člen české moderny, autorem textu Manifest české moderny

- studoval v Praze

- 30 let pracoval jako úředník ve Vídni (Rakousko), kontakt s domovem převážně písemně

- stoupencem samostatného Československa

- určité názorové neshody s T.G.M., uzavírá se do svého soukromí

- představitel společ. a politické lyriky

 

Confiteor I. – III.

- tzn. „Zpovídám se vyznávám“

- básnický deník, kritika měšťanství, falešné pokrytectví morálky, používá výsměchu, ironie

 

Čtyři knihy sonetů – společenský sonet píše hodně kritický, inspirace od Ovidia

 

Tristium Vindobona – „žalozpěvy z Vídně“, sbírka, polit. lyrika, inspirace od Ovidia

 

Zde by měly kvést růže – věnováno ženám a jejich společen. postavení, epická sbírka věnována jeho pocitům

Svědomím věků – obsahuje 9 básnických sbírek, názory autora na vývoj lidstva, věnoval se také antice, básnický cyklus

 

 

 

 

 

Antonín Sova

- impresionista a symbolista, považován za našeho největšího přírodního lyrika (věnoval se

svému rodnému kraji – jižním Čechám)

- narodil se v Pacově v jižních Čechách v rodině učitele

- nedostudoval práva z finančních důvodů

- pracoval jako úředník a nejdéle vykonával funkci ředitele pražské městské knihovny

 

1. Impresionistická poezie:

               Květy intimních nálad – báseň U řek

               Z mého kraje – velice citlivý vztah k svému rodnému kraji

               Zlomená duše – báseň Smetanovo kvarteto z mého života (věnováno B. Smetanovi)

 

2. Symbolistická poezie:

               Ještě jednou se vrátíme – intimní lyrika, často zde vyjadřuje smutek a zklamání, že člověk často nemůže uskutečnit své sny a představy

 

Otokar Březina

- 1868-1929

- pocházel z Českomoravské vysočiny

- pravé jméno – Václav Jebaví

- po maturitě působil jako učitel v Nové Říši na Moravě – velký význam pro něj – obrovská

- klášterní knihovna zde byla – studoval zde všechny druhy filozofie (orient., antic., středov.,

novověkou...)

- ovlivněn náhlou ztrátou jeho rodičů

- nejvýznamnější částí jeho tvorby je lyrika

- jak mu zemřeli rodiče – uzavřel se do sebe

 

Tajemné dálky – sbírka, báseň Moje Matka – věnoval památce své maminky, byla chudá, bez radosti, bez štěstí, smutná, chudobu měla vrytou v očích a tváři, byla zbožná, stesk po mamince, neustálý smutek, klasická symb. sbírka

- další báseň – Mrtvé mládí – mladé období smutku, neradosti

 

Svítání na západě – symb. název, západ – smrt, svítání – vykoupení z pozemského utrpení

 

Větry od pólů – náročná symbolika, veliká abstrakce, filozofie smyslem života, vidí to v pocitu bolesti soucitu a lásky

Stavitelé chrámů – optimismus spočívá ve víře v budoucnost, vztah k vesmíru, spojení člověka s vesmírem

Ruce - stejné jako Stavitelé chrámů, spočívá ve víře, vztah k vesmíru

 

ČESKÁ DEKADENCE

Jiří Karásek ze Lvovic

Zazděná okna – básnická sbírka, báseň Splín (smutný člověk, znuděnost, pocit prázdnoty)

Sodoma – vyjadřuje se k sodomii, inspirace od O. Wilda, skandál, uznává homosexualitu

 

 

 

 

Karel Hlaváček

- z Prahy, studoval jazyky na filozof. fakultě, nedokončil, malíř, samouk, zemřel na tuberkulózu plic

- tvořil hl. portréty známých osobností, člen a propagátor Sokola (působil zde jako cvičitel)

 

Sbírka:             Pozdě k ránu – báseň Hrál kdosi na hoboj

 

Mstivá Kantiléna – reaguje na středověké selské bouře a povstání nizozemských gézů (zchudlých potomků středověkých holand. rytířů), zpívaný liturgický text – bohoslužby, povstali proti španělské nadvládě. Sbírka obsahuje 12 balad. Je založena na protikladech (láska x nenávist, krása x ošklivost)

 

 

 

Generace buřičů

-         skupina mladých autorů, kteří se bouří  proti všemu starému

-         jsou zklamání současností – jsou proti společnosti

-         pohrdají maloměšťáctvím, spol. konvencemi, mnoho z nich se stává bohémy, radikální přívrženci anarchismu

-         jsou spjati s časopisem Moderní revue a hnutím Omladina

 

Viktor Dyk

- vystudoval práva a působil jako novinář, spisovatel a aktivní politik

- publikoval v Národních listech

- poslancem v parlamentu - Strana národně demokratická, poslanec a poté senátor, nacionalista (nacionalistická strana) – povyšování národa nad ostatními

            O národní stát – vznik(ČSR) republiky z nacionalistického hlediska

Politická lyrika – nebojí se ukázat bezpáteřnost a prodejnost politiků

Poezie – pod vlivem symbolismu a dekadence, poezie, kde je hlavní smysl idea národa – silné vlastenectví, úcta a obdiv k vlastnímu národu (k Čechům)

 Válečná tetralogie – byla inspirována 1. sv. válkou a obsahuje 4 části:

            Lehké a těžké kroky

            Anéso

            Okno – báseň Země mluví – těžký osud lidí utrpení, odsouzení lhostejností a nečinností, syn musí chránit zemi za každou cenu, vyzývá k obraně vlasti, bojí se zrady a varuje před ní, myslí na další generace, je povinen své vlasti přinášet oběti, mluví o těžkém osudu a utrpení lidí ve válce

            Poslední rok

           

Krysař – novela, próza, zpracování staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hameln od krys, nedostal slíbenou odměnu, pomstil se - pod zvukem své píšťaly zavedl obyvatele do propasti a tím se pomstil za jejich chamtivost. Neštěstí přežil jen blázen a nemluvně. Blázen se rozhodne vyhledat nemluvněti novou matku. Oslavuje to co popírá rozum – blázen rozum už nemá a nemluvně ho ještě nemá. Novela byla zdramatizována ve 30. letech 20 století v divadle D34 a podruhé v 2. pol. 90 let forma muzikálu od Daniela Landy.

 

 

 

 

 Zmoudření Dona Kichota – drama, inspirace od Cervantese, postavy jsou jiné idea je však stejná, hlavní hrdina umírá, protože bez svých snů a idee nemůže žít. Je zde znát vliv symbolismu.

 

Karel Toman 1877-1946

– vl. Jménem Antonín Bernášek

- vystudoval gymnázium, nedokončil práva

- jako mladý žil tuláckým způsobem života, prošel západní Evropu – Niz., Něm., Fran. a Anl., finančně ho podporovaly přátelé

- sám zajištěn až ve středním věku - pracoval v redakci Národních listů, knihovník Národního shromáždění (knihovna Posl. sněm.), počátky tvorby ovlivněny symbolismem

            Sluneční hodiny – inspirován zážitky tuláky, bohéma, člověk, který žije na okraji

                                           společnosti, na cestě západoevropskými velkoměsty, žije v bídě, ale

      má pocit absolutní svobody

Měsíc – sbírka, zařadil se mezi vlastenecké básníky – vlastenectví umocněno 1. světovou válkou, obsahuje 12 básní kratšího rozsahu a jednotlivé básně mají názvy měsíců. Obsahuje motivy čes. roku, venkovské práce, rodinný život, víra v budoucnost.

 

Fráňa Šrámek 1877-1952

– básník, v mládí velký buřič, narodil se v Sobotce (Český ráj)

- ve 37 letech narukoval a zúčastnil se 1. SV – prošel mnoho front – ovlivnila ho velice

- neuměl stárnout - uznával pouze jednu etapu života a to mládí

- po návratu z války se začal stahovat a osamocovat, zavřel se ve vlastním bytě

- miloval Písek a Prahu (chvíli žil – nedokončil zde práva)

- dílo spjato s pojmy

• anarchismus – lidé, kteří se nechtějí podřizovat jakýmkoli zákonům
• antimilitarismus – odpor proti vojenství
• vitalismus – oslava života, radosti, optimistická poezie
• impresionismus

            Života bído přec tě mám rád – anarchistická sbírka, buřičství

            Modrý a rudý – antimilitarismus, anarchismu, Píšou mi psaní – za tuto báseň uvězněn

            Splav – vitalistická poezie, milostná lyrika mládí a lásky, radost ze života, báseň

                           Trápím se, trápím

Stříbrný vítr – próza, impresionistický román, odehrává se v Písku, hl. postava Jan Ratkin, student gymnázia – normální kluk, má však složitou povahu – zamiluje se do dívky Aničky Posedlé – z dobré rodiny, má rozdvojenou osobnost – střídají se její nálady ve vztahu mezi nimi, myslí si, že Ratkin pro ní není dost dobrý a podle toho s ním jedná. Ratkin se ve vztahu nevyzná. Ratkin má despot. otce a má blízko k matce a strýci. Ratkin strýce obdivoval. A svého otce nebral v úvahu – nebyl pro něho důležitý. Na konci však strýc spáchá sebevraždu – Ratkin si uvědomí, že je to slaboch. Problémy ve škle...ale přesto všechno slyšel svůj stříbrný vítr. Stříbrný vítr – vítr lásky (mládí) a naděje, dej je zde na druhém místě.

Léto – impresionistické drama, oslava mládí a lásky v kontrastu se světem dospělých a maloměšťáctví

Měsíc nad Řekou – impres. drama, odehrává se opět v Písku, o pocitech resignace a smutku středí generace, vyrovnává se s tím co od života očekával a nesplil to, objevují se zde dialogy, hl. hrdinka Slávka a Vilík.

 

 

Petr Bezruč

- narozen v Opavě, jako syn Antonína Vaška – otec odpůrce rukopisů

- studoval v Brně na gymnáziu, studoval práva

- vl. Jménem Vladimír Vašek, za 1.SV zatčen z podezření z velezrady

- pracoval jako poštovní úředník, pěvec slezského lidu

            Slezské písně – postupně vycházeli v časopisech a poté knižně, básnická sbírka, obraz

soc. a národ. útisku na Ostravsku, rozděleno na tři tem. okruhy:

1.      poezie intimní – báseň Jen jedenkrát, Červený květen

2.      sociální

3.      národnostní – cítil s krajem - barden, báseň Maryčka Magdónova, Kantor Halfa

 

Stanislav Kostka Neumann 1875-1947

- narozen v Praze v rodině advokáta

- středoškolská studia nedokončil, novinář a svobodný spisovatel

- podílel se na student. a pol.hnutí – odsouzen

- spolupracoval s Moderní revue

- odlišoval se od dekadentů touhou po plném životě

- po válce působil ve vládě, ovlivňoval společ. život a kulturní přes 50 let, zpočátku vliv dekadence, založil časopis Nový Kult, sdružuje anarch. skupiny do komunistické strany Československa

            Kniha lesů, vod a strání – lišila se od jeho děl, věnována přírodě, básně seřazeny

v časové posloupnosti, hl. postavou Neumann, utíká z města a nachází v přírodě víc radosti, života a svobody

            Satanova sláva mezi námi – 1. tvorba

            Nové zpěvy – sbírka, motiv spojen s novodobou technikou a směrem velkoměstského

života - civilismus

            Rudé zpěvy – komunistická sbírka, obdivuje komunismus a SSSR

 

František Gellner  1881-1914

- prozaik, básník, malíř, karikaturista

- stuida techniky ve Vídni, Paříži, Mnichově – nedostudoval

- účastník balkánské fronty v období 1. sv. války – padl zde

- sám v sobě překonal buřičství, píše antiliterárně – využívá dobovou formu lidové zábavy, pravidelný verš, forma popěvku, blízké hovorové sdělení, liší se od ostatních tím, že přímo pojmenovává, zachycuje obraz velkoměst, továren, hospod, opovrhuje společ. konvencemi

 

            Po nás ať přijde potopa – bás. Sbírka, prvky cynizmu

            Radosti života

            Nové verše – vyšla posmrtně