21
Česká literatura v době okupace
a rekce literatury na válku po roce 1945
Společenská situace – okupace 15. března 1939 – Něm. vojska obsadili republiku – 16. března vyhlášen protektorát Čechy a Morava (Slovensko vytvořilo svůj 1. Slovenský štát – ale fašistický, a v posledním roce války vypuklo partyzánské povstání proti fašismu, po válce vyhlášen Košický vládní program – opět Československo)
- v čele protektorátu – protektor (K. Frank)
- prezidentem u nás Dr. Emil Hácha
- 17. 11. 1939 – uzavřeny vysoké školy, zastřelen Jan Opletal – student VŠ
- studenti a profesoři do konc. táborů, nebo posláni na nucené práce do Německa
- r. 1941 – jmenován do funkce protektora Reinhard Heyndrich – říšský protektor, okamžitě zavedl teror, , zatýkání, popravy, kontroly
- 27. května 1942 – atentát na Heydricha – na zranění zemřel – fašisté reagovali – zavedli stanné právo – nevycházení do ulic (do 16:00 – 17:00) – jinak byl člověk bez varování zastřelen – toto období se nazývá HEYDRICHIÁDA (zastřelen v tomto období spisovatel Vančura)
- vypáleny 2 obce Lidice a Ležáky – muži v těchto obcích zastřeleni, ženy pracovali, děti v Německu na převýchovu, protože v těchto obcích měli Němci podezření, že zde žije jeden z atentátníků
- Němci v r. 1943 prohráli bitvu s Rusy u Stalingradu, Němci se začali stahovat
- do Evropy přicházejí i Američani – Hitler ustupuje
- Stallin i Roosevelt stanovili demargační čáru – čára v Plzni – na západ od Plzně patří Američanům a na východ od Plzně patří Rusům
- 8. května 1945 – osvobození Plzně Američany
- 5. května 1945 – vypuklo květnové protiněmecké povstání, stavěli se barikády
- během války došlo k pronásledování Židů – holocaust – zákaz ošetřování Židů v nemocnici, nesměli vycházet z domu.
Poezie
Jiří Orten - 1919-1941
- vl. jménem Jiří Ohrenstein
- narodil se v Kutné Hoře v rodině židovského obchodníka
- poté odchází do Prahy, kde se věnuje studiu jazyků, ale přestupuje na konzervatoř – obor
herectví – v r. 1940 je vyloučen z konzervatoře z rasových důvodů
- z osobních důvodů – kvůli lásce odmítl emigrovat se svým starším bratrem
- žil životem nesvobodného člověka – omezování zákazem a protižidovskými opatřeními
- zemřel tragicky – 1. 9. 1941 – zachytila ho na ulici německá sanitka
- existencionalista » pesimismus, odcizení (člověk je sám, nečví kam se má zařadit, kam patří, má pocit že žije v kruhu a neví jak ven, myšlenky na smrt, pocity deprese a úzkosti
- od 17 let si psal své deníky a takto vznikají
Próza – Modrá kniha
Žíhaná kniha
Červená kniha
- jeho deníky čítají dohromady asi 1500 stran, jsou to jeho dopisy, zápisky, úvahy, pocity
- vydány po válce v r. 1946
Poezie – vydával Orten pod pseudonymem Pavel Jílek a Jiří Jakub
- do r. 1941 vydal 4 sbírky, k tomu, že je mohl vydat mu pomohl nakladatel F. Halas
Čítanka jaro- bás. sbírka, optimistická, něžná, citlivá, radující se z věcí, které
člověka obklopují (často srovnávána s Wolkrem – Host do domu)
Cesta k mrazu – bás. sbírka
Ohnice
Po válce vyšly jeho elegie – 9 žalozpěvů, nad ztraceným domovem, dětstvím, životem. Elegie 7 je věnována jeho milé Karině.
Jaroslav Seifert 1901-1986
- narodil se v Praze na Žižkově a zde také zemřel
- nedokončil ani gymnázium v Praze, byli velice chudá rodina
- 1948 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, věnoval se žurnalistice - redaktor v Rudém právu, 1929 vyloučen z KSČ, zakladatel spolku 9 sil, velký básnický vývoj
- po roce 1968 byl stažen z čítanek, komunistům vadilo, že mu nobel. cenu dala (převzala ji dcera)
1) Proletářská poezie –vnímal dělnické prostředí velice citlivě, protože sám pocházel z chudé rodiny, nevnímal revoluci jako krveprolití, ale jako radostnou událost – změna společ. řádu – on ji chce také
Město v slzách – b. sbírka
Samá láska
2) Poetismus – Na vlnách T.S.F – telegrafie sans fie T. S. F – na vlnách bezdrátové telegrafie, aforismy, rčení, rebusy, hádanky, slovní hříčky, grafickou podobu jí dal Karel Teige, znázorňuje optimismus, radost ze života, dobrou náladu
Slavík zpívá špatně
Poštovní holub
3) Intimní lyrika – vzpomínky na dětství, matku, láska, krása české krajiny
Jablko z klína
Ruce Venušiny
Jaro, sbohem
Zhasněte světla
4) Okupace – verše, které posilovaly národní hrdost a sebevědomí, motiv Prahy a B. Němcové 1942 – 80. té výročí smrti – 40. léta 20. st.
Světlem oděná
Kamenný most
Vějíř Boženy
5) Poválečná – Přilba hlíny – reakce na válku a osvobození
Šel malíř chudě do světa
Maminka
6) 60. léta – používá volného verše, nepatetický pohled na svět (nadnesený, široký pohled na svět),verše, které obsahují bilance a úvahy
obsahují úvahy a bilancování – Koncert na ostrově
Halleyova kometa
Odlévání zvonů
7) 70. a 80. léta – publikace v samizdatu – zakázaná lit., vzpomínky, bilance, verše
přátelům, láska k Praze – Deštník z Piccadilly
Morový sloup
Býti básníkem
František Halas 1901-1949
– představitel - reflexivní a meditativní lyrika
1) 30. léta – pod vlivem poetizmu, důraz na metaforu = kult metafory (př. „v mrazivé chýši tam ptáčata zbyla“)
Kohout plaší smrt – smutná sbírka,symbol mezi životem a smrtí
(kohout mezi dnem a nocí)
Staré ženy – básně, bolestnost stárnutí
2) 2. pol. 30. let - reakce na Mnichov, fašismus, občanskou válku ve Španělsku
Torzo naděje
Naše paní Božena Němcová – sbírka (válka)
Ladění – sbírka pro děti
Vítězslav Nezval 1900-1958
- narozen na Moravě – vesnice Biskoupky u Třebíče
- říkalo se mu synek z Moravy – byl tlustý a měl rád sladké
- narodil se v rodině učitele – jeho otec byl ředitelem v malé školce
- zemřel v r. 1958 v Praze
– spisovatel na volné noze od 20. let
- byl to komunista
- dělal také dramaturga v Osvobozeneckém divadle – přítel J. Wericha
1) 20. léta období poetismu – Pantomima – cyklus básní Abeceda
Podivuhodný kouzelník – bás. skladba, autoportrét, kouzelník se snaží vnímat krásy světa
Básně na pohlednice – sbírka
Básně noci – (básnická skladba Edison – obdiv k vynálezci žárovky, motiv je z konkrétního zážitku, noční procházka Prahou, pohled z mostu na nocční Prahu. Obdiv k Edisonovi, 5- zpěvů, 4 zpěv je vrcholem - vyjadřuje obdiv k tvůrčí činnosti člověka a jeho schopnosti přetvářet svět, optimismus, refrén
Sbohem a šáteček –podnět - cesta po Francii
Milenci z kiosku - drama
2) 30. léta surealismus – Žena v množném čísle
Praha s prsty deště
Absolutní hrobař
3)Okupace – Pět minut za městem – sbírka, báseň Óda na návrat K. H. Máchy – inspiraci získal při převozu ostatků K. H. M. z Litoměřic do Prahy
Manon Lescaut – veršované drama, Prévo – preromantistický fr. spisovatel, který napsal Manon Lescaut. Říká to rytíř de Grie své Mannon. Příběh končí tragicky, ona je jako prostitutka odsouzena k vyhnanství. On ji doprovází. Mannon je vyřízená a na cestě mu umírá v náručí.
Historický obraz I., II., III.– básn. cyklus, reakce na Mnichov, válku a osvoboz.
I. – reakce na mnichov
II. – reakce na válku
III. – reakce na osvobození
4) Poválečná – komunismus – Zpěv míru – b. skladba
Stalin – skladba
5) vlastenecká – vyjádřen vztah k rodnému domovu
Z domoviny
Chrpy a města
Vladimír Holan 1905-1980
- píše těžkou a filos. poezii
- byl to básník, který se v době kom. totality na 15 let odmlčel, komunisti ho neměli rádi, 50. letech nepsal, začal psát až v pol. 60. let
1) 30. léta – Oblouk – b. sbírka, osobitá, meditativní, přemýšlivá, hloubavá lyrika, snaží se postihnout vztahy mezi konkrétním a abstraktním, izoluje se od skutečnosti
2) 2. pol. 30. let – vyjadřuje se k nástupu fašismu, Mnichovu (29.9. 1938), obč. válce ve Španělsku
Září – b. skladba, věnována Mnichovu
3) Okupace – Terezka Planetová – b. skladba o lásce a smrti, inspirace v dívce, kterou viděl jednou a přesto ho svým zjevem okouzlila na celý život
4) Po válce – reakce na konec války a osvobození – Dokument – b. cyklus – má 4 skladby, krutost války a její oběti
Dík sovětskému svazu – poukazuje na krutost války, střet zla
Panychida – polemika s bohem, pravoslavný smuteční obřad, polemizuje nad válečnými hrůzami
5) 60. léta – Noc s Hamletem – Noční rozmluva básníka s Hamletem, filozofický dialog o světě, životě, historii, dobru a zlu....
Próza historická
- poukazuje na minulost, snaha o zvýšení sebevědomí a hrdosti, na slavné české autory
Vladislav Vančura
– zamřel za stanného práva v době Heydrichiády, člen a první předseda Devětsil, měl osobitý styl, využíval lyriky, psal povídky, romány, dramata, film. scénáře, věnoval se režii
- původním povoláním byl lékař, pak medicínu opustil a věnoval se literární činnosti
Markéta Lazarová – historický román, o středověkých loupeživých rytířích, oslava
nebojácnosti, lásky Markéta a Mikuláš
Obrazy z dějin Národa českého – his. Osobnosti, dějiny
Pole orná a válečná – román, protiválečná tématika
Rozmarné léto
František Kupka – Karlštejnské vigílie – noční bdění, (dříve mše v předvečer svátku), soubor novel, z doby Karla IV., o ženách v jeho životě
Karel Schulz – Kámen a bolest – biografický román o Michalengelovi Buonaroti
Próza psychologická
Marie Majerová – novinářka, publicistka, prozaička, představitelka soc. realismu, člen KSČM
Robinsonka – román
Marie Pujmanová
Předtucha – přívěh dospívající dívky, je s rodiči na prázdninách, seznámí se s klukem, nají rande, rodiče jí odjeli a ona zůstala sama, pozvala si toho kluka –nějaký frajírek – chtěl se s ní vyspat a ponižoval jí – jmenoval se Toufar, najednou slyší z rádia, jak havaruje vlak, s kterým měli jet rodiče – začne si uvědomomvat životní kvality a důležitosti, kluka nechá a zjistí, že rodiče v tom vlaku nejeli.
Lidé na křižovatce – před válkou
Hra s ohněm – zapálení říšského sněmu fašisty, svedly to na Dimitrova – odsouzen – ten soud = hra s ohněm
Život proti smrti – v 2. sv. válce se odehrává, lékařka Helena Skřivánková shromažďuje léky a posílá je do osady – partyzánům, ale je zatčena a popravena.
Jaroslav Havlíček – úředník v živnobance
Helimadoe – román, 5 sester žijících v područí svého otce lékaře, snaží se změnit svůj osud podaří se to jen nejmladší, (Helena, Lída, Marie, Dora, Ema)
Egon Hostovský
- před Němci utekl do USA a tam, původem žid, pracoval v diplomatických službách, utekl ze země – stesk vyjadřoval ve svých dílech
Cizinec hledá byt – lékař, který žije v Americe a potřebuje pro výzkum byt, najde byt u
Čecha ale je už pozdě, je psychicky na dně a umře
Próza tzv. českého génia
- obdivuje schopnosti Českého člověka
Eduard Bass – redaktor v Lidových novinách
Klabzubova jedenáctka – sláva českého fotbalu, román, příběh Klabzuby, kt. se
narodilo 11 synů a sestavil z nich tým, který všude vyhrával fotbalové zápasy.
Cirkus Humberto – sleduje 3 generace cirkusu Humberto, zhruba od 60. let 19 st. do první čtvrtiny 20. st., čtenáře perfektně seznamuje s cirkusovým prostředím
František Kožík – Největší z Pierotů – biografický román, o Francouzském mimovi českého
původu Kašparu Debiró
Inspirace lidovou tradicí
- lidová tradice a osudy prostých českých lidí
Jan Drda – Městečko na dlani - Proti reálnému světu na začátku II. sv. v. nepostavil svět předválečného života před I. sv. v., ale svět „napůl vysněný“, ve kterém se snaží zvýraznit vše dobré v naší národní povaze, posílit národní jednotu a občanské sebevědomí.
Hrátky s čertem – vznik r.1942, po atentátu na Heinricha, jako odreagování se na tíživou politickou situaci.
Němá barikáda - Němou barikádu píše Drda na konci druhé světové války.
Skládá se z 11 povídek z okupace a květnového povstání, které vyšly roku 1946 a
byly nazvány podle závěrečné povídky.
Zdeněk Jirotka – Saturnin – komický příběh, kniha plná laskavého humoru a komických situací, jméno sluhy, který má specifické vlastnosti - zfilmováno