22

 

Česká próza od 60. let 20. století do současnosti

 

- obrovské uvolnění v kultuře – vznikala divadla malých forem, uvolnění vyvrcholilo v r. 1968 – doba Pražského jara, kdy dochází k omezení cenzury a jsou uvolněny hranice na západ

- do literatury vstupuje mnoho mladých talentovaných spisovatelů – prozaické mládí

- někteří z nich v 70. letech emigrovali na západ a ti potom tvořili literaturu exilovou

- někteří z nich byli v 70. letech zakázáni - nesměli publikovat – vydávali v samizdatu

Literatura rozdělena:

a)      oficiální

b)      samizdatovou

c)      exilovou

 

Představitelé Literatury oficiální:

 

Arnošt Lustig

- narozen r. 1926 v Praze, původem Žid

- prošel konc. tábory – Terezínem, Osvětimí (Polsko), Buch and Baldem

- přišel o rodinu, ale maminka se mu vrátila

- velice vitální člověk, elán do života – životní optiminsta

veškerá jeho tématika je z války, kterou zažil – většina jeho knih má autentický námět – příběhy které sám zažil – židé ve společnosti atd.

- podařilo se mu uprchnout na jaře r. 1945 z Transportu smrti – poté se do konce války schovával

- po válce vystudoval VŠ politickou a sociální, poté působil jako zpravodaj v Izraeli, po návratu pracoval v rozhlase, redakci Mladého světa a u filmu

- po r. 1968 emigroval do USA, kde ve Washingtonu přednášel literaturu na univerzitě

- velmi často zajížděl do Čech a to do teď – zúčastňuje se různých aktivit tady – prezidentem Terezínského festivalu

- žije ve Washingtonu a sem pořád jezdí, vydává knihy a zapojuje se do kulturních akcí

 

                        Démanty noci – s židovskou tématikou, kniha povídek

                                   

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – kniha oceněna mnoha domácími i zahraničními cenami, příběh židů r. 1943, Příběh bohaté skupiny židů, která se vrací v r. 1943 z Ameriky do vlasti. Na Sicílii jsou zatčeny. Fašistický velitel zjistí, že jsou to velice majetní židi. Potřeboval od nich získat peníze, měli peníze ve Švýcarské bance. Řekl jim, že za peníze je vymění za německé zajatce. Lhal jim a vymýšlel si. Jeden z žid. rodiny se zamiloval do tanečnice Kateřiny Horovitzové. Poprosil velitele, aby jí vyměnil také za něm zajatce, že mu za to zaplatí. On souhlasil, protože stejně lhal. Poté mělo dojít k výměně – měli jít do sprch – lázní. Přitom však je poslal do plynové komory. Kateřina to jediná poznala a vytrhal vojákovi zbraň a postřelila ho. Byla pak ihned zastřelena a zabita.

Dita Saxová – Příběh dívky, která přežila II. sv. válku, ale nebyla schopna se pak přizpůsobit normálnímu životu (v míru) a spáchala sebevraždu.

Nemilovaná – Novela o terezínské prostitutce, dívka, která Lustiga pravděpodobně připravila o panictví. Vyšla v Torontu na konci 70. let u manželů Škvoreckých.

3 krát osmnáct – Lustigovy portréty a postřehy

 

 

Bohumil Hrabal

- 1914-1997

- nejvýznamnější prozaik 20. st.

- svým dílem patří do literatury světové

- prošel mnoha zaměstnáními – dělník, skladník, pojišťovací agent, balič starého papíru, kulisák,...

- přitom však měl právnické vzdělání – velice dobrý člověk, přímý, upřímný, svérázný a na nic si nehrál...

- do literatury vstupuje v 60. letech, zařadil se mezi skvělé vypravěče

- časté zdroje jsou – řeči, hovory obyčejných lidí na ulicích, v hospodách apod.

- Hrabal se narodil jako syn svobodné matce, která si vzala správce ivovaru, s kterým měli hezké vztah (moc hodný člověk), jmenoval se Francin. Hrabalova maminka byla veselá rozverná a bláznivá.

 

1. období - 60. léta      Perlička na dně – kniha povídek

                                   Pábitelé – (znamená kuřáci – pábí – kouří)

                                    Taneční hodiny pro starší a pokročilé – má zvláštní formu, je psaná jednou větou. Vyprávění jeho 70. ti letého strýce Pepina o podivuhodných příhodách a o půvabné dívce Kamile, která stojí na žebříku a jí třešně.

 

                                    Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet – povídky, natočen podle toho film – název Skřivánci na niti – zfilmoval J. Menzel, byl zakázán, od r. 1969 do 1989 byl ve filmovým trezoru

 

                                    Ostře sledované vlaky – Děj se odehrává v malé železniční stanici v roce 1945. V této době je vypjatá atmosféra druhé světové války, stanicí denně projíždí několik tzv. ostře sledovaných vojenských německých vlaků. Hlavní postavou je mladý železničář Miloš Hrma. Ten se po své tříměsíční neschopnosti vrací do práce. Léčil se z úrazu, který si způsobil, když se pokusil o sebevraždu kvůli své přítelkyni Máše – kvůli tomu, že je panic a nebyl s ní schopný sex. kontaktu. Zajde si k lékaři, který mu poradí, aby si na tento problém našel nějakou starší ženu. Ve stanici se setkává s výpravčím Hubičkou, který je notorický sukničkář. Nejprve zjistí, že pan Hubička má problémy s inspekcí drah, protože měl ve službě milostný poměr s bývalou telegrafistkou Zdenkou Svatou, které na zadnici natiskal všechna staniční razítka – její matka si na něj šla stěžovat. Za několik dní přijíždí do stanice inspektor a celý případ se vyšetřuje.
Pak už se odvíjí hlavní část děje. Výpravčí Hubička se dozví, že stanicí za několik dní projede další ostře sledovaný transport naložený výbušninami. Napadne ho, že by se tento vlak dal jednoduše vyhodit do povětří, jako to dělali v té době partyzáni. Celý plán řekne Milošovi, který s ním souhlasí. Hubička se pak domluví s jistou ilegální pracovnicí Viktorií Freie, která má zajistit potřebné prostředky. Za pár dní je Miloš opět ve službě s výpravčím Hubičkou. V noci má projet onen náklad s výbušninami. Večer přichází Viktoria Freie a přináší Hubičkovi časovanou výbušninu, která má vlak zneškodnit. Pak si jde chvíli odpočinout do přednostovi kanceláře. Přitom má však milostný poměr s Milošem, který je šťastný, že přišel o panictví a cítí se jako opravdový chlap. Když už transport vjíždí do stanice, Miloš i se zbraněmi vyleze na návěstidlo a vhodí časovanou výbušninu na projíždějící vlak. Přitom je však spatřen německým vojákem, který vlak hlídá. Spatří Miloše a sestřelí ho. Za pár sekund na to vybouchne vlak s výbušninami.

Hlavní idea – Milošovo selhání v oblasti osobní, ale v oblasti společenské – nezaváhal ani sekundu a vyhodil vlak do povětří (náloží)

 

 

V roce 1948 se musel Hrabal odmlčet. Jeho knihy nesměli být vydávány. V r. 1975 – byl přinucen k veřejnému pokání, k veřejné omluvě za své postoje.

 

2. období – 70. léta                 Postřižiny – autobiografické dílo, zfilmováno, Hrabal byl syn svobodné matky, která si vzala správce pivovaru Francina, který byl velice hodný člověk. Vypráví zde různé humorné historky, které se stali jeho matce a Francinovi. Hl postava Maryša je velice rozverná, veselá a krásná – muži v té obci si ji zamilovali, krásné dlouhé vlasy, které ji vlály, když se každý den projížděla na kole.. Vystupuje humorná postava – strýc Pepin.

                                              

                                               Slavnosti sněženek – novela, zfilmováno, velice humorná kniha, avšak konec je tragický. popisuje nějákou výraznou osobu či událost vázající se k oblasti Kerska – u Prahy. Některé příběhy jsou humorné, jiné dosti smutné. V mnohých je krásně vidět to hledání perliček na dně lidské duše

                                              

                                               Něžný barbar – povídka, je to o životě přítele výstředního výtvarníka Vladimíra Boudníka (skutečná postava)

                                              

                                               Jak jsem obsluhoval anglického krále – vyšlo v exilovém nakladatelství v r. 1980 v Kolíně na d Rýnem. Hl. hrdinou je bezvýznamný číšník v nádražní restauraci, který je ctižádostivý a sebevědomý a nakonec pracuje v luxusním hotelu v Paříži. Jeho snem je vybudovat luxusní hotel – povede se mu to díky penězům jeho manželky – německé učitelky Lízy. Vzápětí zjistí, že to nejsou čisté peníze, ale jsou to ukradené peníze od Židů. R. 1948 mu komunisté hotel sebrali – znárodnili, a zavřeli ho do tábora, kde shromažďovali bohaté lidi, kterým znárodnili majetek, živil se pak jako cesťák dealer) lidový vypravěč po hospodách.

                                              

                                               Příliš hlučná samota – vylša také v Kolíně nad Rýnem r. 1980, příběh baliče Hanti, který se zamiluje do knížek, které má v té sběrně, nedá je do sbvěru, ale čte je – stává se z něj chytrý a vzdělaný člověk a začíná být víc a víc smutnější – uvědomuje si hrůzy světa, přemýšlí a sní o sebevraždě (jak lisují jeho i s jeho knihami), má přijít o práci, kterou miluje a o knihy které miluje.

 

Ota Pavel

- narodil se v roce 1930 a zemřel r. 1973

- pocházel ze smíšeného manželství – otec byl Žid a matka Češka

- Za druhé světové války otec a starší bratr Hugo a Jiří byli odvedeni do koncentračního

tábora, Ota s maminkou Hermínou zůstali doma sami. Po válce se otec i bratři vrátili.

- jeho díla - autobiografickými rysy, kdy věčným zdrojem inspirace pro něj byl právě otec, který ho naučil milovat přírodu a rybaření, dětství strávené kolem Berounky – Křivoklátsko

- povolání – sportovní novinář a jeho spisovatel začínal sportovními reportážemi a povídkami

 

     Dukla mezi mrakodrapy – kniha o pražském fotbalovém klubu Dukla, která vyrazila do New Yorku

     Syn celerového krále – reportážní postřehy o sportovcích

     Pohádka o Raškovi – kniha o olympijském skokanovi na lyžích Jiřím Raškovi –

                                         r. 1968 – zlatou medaili získal

     Salto krále – o české gymnastce Evě Bosákové

    

Od roku 1994 trpěl duševní chorobou (schizofrenní) a v této době napsal 2 nejslavnější knihy: Jak jsem potkal ryby – autobiografická próza, ve svých nejtěžších chvílích se

vracel ke vzpomínkám na dětství. Popisuje zde maminku jako jednoho z nejlepších lidí – protože dokázala žít s tak výstředním a nápaditým člověkem jako byl jeho táta. Začátek příběhu se odehrává v povodí řeky Berounky,

kam rodina jezdí na prázdniny ke strýci Proškovi. Otec je vášnivý rybář a naučil i syny milovat rybaření. Hugo a Jiří svého malého brášku neustále odstrkují. Strýc Prošek mu říká "Prdelko". Jednou ale chytne svou první rybu a bratři ho vezmou mezi sebe. Když vypukne válka, otec s oběma staršími syny jsou posláni do koncentračního tábora. S matkou zůstává nejmladší syn, který cítí povinnost starat se o matku, a proto chodí pytlačit na rybník, aby měli co jíst. Jednou je chycen porybným a zahnán do kouta, ale neublíží mu, protože znal jeho otce, proto mu poradí jiné místo na chytání. Když se válka blíží ke konci, ryby už nikde nejsou. Proto se "Prdelka" vydá do kraje dětství za strýcem Proškem. Rybaření ho provází celým životem. Vypráví tam o sjíždění vody s Dlouhým Honzou, o tom jak ho naučil vášni chytat ryby, o moři, kde chytal velké ryby. Také si splnil sen a chytil zlaté úhoře. Jednou těžce onemocní a je poslán do blázince. Umírá u vody, která pro něho byla domovem, dětstvím a životem.

 

Smrt krásných srnců – stejné jako Jak jsem potkal r..., knihy psané něžně, citově, obě knihy zfilmovány, plné moudrosti, lidskosti a lásky. Kniha je sbírkou autobiografických próz, jejichž klíčovou postavou je tatínek Oty Pavla Leo Popper. Z celé knihy je patrný silný autorův vztah k přírodě, k rybaření, sportu a rodné zemi. Vypráví zde o chudé žid. rodině, jejich tatínek hledá práci – najde ve firmě electrolux – rodina si žije dobře. Tatovo snem je mít rybník – koupí ho – avšak na slavnosti vyloví jen jednoho kapra. Ve společnosti klesnul dolu. Přichází II. sv. válka. Pro něj a jeho 2 starší chlapce si přijdou němci – do konc. táborů – tatínek jim shání pořádné jídlo – s vlčákem Holanem zabije srnce. Konec je smutný.

 

Vladimír Páral

- nar. 1932 v Praze

- vystudoval VŠ chemisko-technoloickou v Pardubicích a jako chem. inženýr nastoupil do

ústec. chemičky

- žil v Ústí n/L až do poloviny 90. let

- považován za regionálního autora Ústecka a severočes. kraje vůbec, děj jeho knih především

odehrávající v Ústí nad Labem

- jeho I. kniha byla publikována pod jménem Jan Laban – 6 pekelných nocí

 

Autor prošel literárním vývojem:

60. léta

- jeho tvorba ceněna nejvíce, knihy tzv. Černé řady – jako první začal psát pravdu o životě v době, kdy si každý říkal a myslel, že všechno je krásné, popisoval tvrdě životní stereotyp, píše o morálním úpadku člověka v životě

                           Veletrh splněných přání

                           Soukromá vichřice – nejtvrději popisován životní stereotyp

                           Katapult – děj v Ústí nad Labem, kde hl. hrdina pracuje v chem. závodu, jezdí do Brna často na služební cesty a jmenuje se Jacek Jošt. 10 let je ženatý a má malou holčičku. Na jedné ze služ. cest je katapultován do náruče mladé ženy, která se stane jeho milenkou a cítí se manželstvím svázaný, a proto si podává do inzerátu žádost, že hledá ženu – najde si 8 milenek. Tyto ženy si na něj dělají nároky. Začne mu chybět rodina. Poukazuje zde i na stereotyp tohoto milenectví. V závěru si uvědomí, že je pro něj rodina důležitá, avšak havaruje v letadle. Je katapultován do náruče smrti. Zfilmováno – hl. role – J. Bartoška.

                          

                           Milenci a vrazi – drsně vylíčen morální úpadek člověka

                           Profesionální žena – příběh dívky, která si dopisuje s intelektuál. mužem a nakonec zjistí, že autorem dopisů je dementní člověk, který žije se svou matkou. Je zděšena.

 

70. léta

- umělecky a ideově knihy slabší, tvoří tzv. Bílou řadu – Páral se přizpůsobil době – normalizace – v dílech vytváří kladné hrdiny, optimisticky laděné, kladné vlastnosti.

                           Mladý muž a bílá velryba – tendenční román, hl. hrdina Břéťa, další postava Viktor Pans – opustí Prahu a přijme místo v Ústecké chemičce, žije v životním stereotypu a odříká se žen – zvláštní člověk. Největší uspokojení mu přináší cvičení jógy. Jeho bývalá milenka Edita Bedigerová pracuje v Praze na význam. chem. projektu, při jehož úspěšném zvládnutí by měla postoupit v kariéře nahoru, Viktor ji nabídne tento projekt prakticky uskutečnit v Ústec. chemičce, Edita je ambiciózní, nepřístupná a nesmírně atraktivní žena. Pokusy v Ústec. chemičce nemají dobré výsledky a celému projektu hrozí krach. Na scénu nastupuje Břéťa – mladý technik. Miluje od prvního setkání platonicky Editu. Břéťa je ve všech stránkách kladný člověk a Editu si tím získává – tím jak je upřímnej a přímej člověk. Edita se do něj zamiluje. Břeťa ji slíbí, že ji ten projekt udělá. Břéťa jde v noci do chemičky a projekt dokončí úspěšně, avšak se otráví škodlivými látkami v chemičce. Edita je zdrcena – přišla o svou velkou lásku

                          

                           Radost až do rána

                           Generální zázrak

                           Muka obraznosti

80. léta

- mění žánr, píš sci-fi romány (science fiction), nejsou považovány za lepší díla z děl co napsal, nepatří k vrcholům jeho tvorby

                           Pokušení A-ZZ

                           Romeo a Julie 2300

                           Válka s mnohozvířetem

90. léta

- literatura erotická

                           Playgirls I., II. – obě díla zfilmována

 

 

Ladislav Fuks

- 1923-1994

- představitel psychologické prozy, ve které vyjadřuje úzkost člověka ohroženého fašismem

- své náměty věnuje osudům Židů, volí židovskou tématiku

- vystudoval gymnázium, pak byl na 2 roky na nucené práce – za války

- po válce vystudoval filozof. fakultu obor psychologie a dějiny umění

                           Pan Theodor Mundstock – líčí zde osudy pražského Žida za války, kt. byl degradován na metaře a připravuje se na transport do koncentračního tábora (připravuje se detailně – trápí se hladem a spí na podlaze atd.). Avšak ho přejede auto, než má být transportován do konc. tábora.

                           Spalovač mrtvol – novela, zfilmována (hrál R. Hrušínský), místo děje je pražské krematorium, před válkou a během války, hl. postava je zaměstnanec krematoria pan Kopfrkingl (podivín) – jeho rodina musela chodit v tamvým ooblečení, dával jim různá jména, krematoriu dal jméno chrám smrti. Přšel fašismus – převrat – jejich myšlení ho ovládlo a začal nenávidět svou rodinu a začal je postupně všechny popravovat. Čte literaturu tibetských mnichů. Stane se z něj s příchodem fašistů ortodoxní pašista – prosazuje čistou rasu – musí tedy svou rodinu očistit. Žena je židovka, ženu oběsí, syna utluče, dcera zůstane živá. Udává lidi. Stává se z něho blázen. Myslí si, že je spasitel. Že spalování je očista.