24

 

21.

Nejvýraznější básnické osobnosti po 2. světové válce

 

Básnické osobnosti

 

Jiří Kolář – 1914-2002

- Narodil se v jihočeském Protivíně v rodině pekaře, vykonával mnoho jiných řemesel- pomocným dělníkem, závozníkem, hlídačem, ošetřovatelem, po skončení druhé světové války pracoval jako nakladatelský redaktor

- básník a výtvarník – dělal perfektní koláže - výtvarná díla vystavoval v Brazílii, USA, Japonsku, Itálii...

- výtvarné techniky přenáší i do veršů, když se pokouší dělat poezii, jak by ji napsal člověk, který neumí číst a psát, nebo člověk s porušenou myslí

- člen umělecké Skupiny 42 (znamená to rok vzniku – trvala až do r. 1948

- téma tvoření bylo – velkoměsta a život lidí v něm

- do literární společnosti ho uvedl F. Halas – Kolář přišel z venkova a umělci neradi přijímají mezi svou společnost nové lidi

- Halas mu také umožnil vydat jeho 1. básnickou sbírku, (Halas pracoval v nakladatelství)

- od r. 1980 žil ve Francii, v Paříži, kde byl velmi uznávaným umělcem a získal zde občanství

- po r. 1989 – po Samet. rev. často zajížděl do %Cech a trvale se zde usadil v r. 1997 – v Praze až do své smrti

Prométheova játra – tvrdě namířena sbírka proti totalitě – popisuje zde a odsuzuje tvrdě komunistický režim. Komunisté to nesnesli a zničili sbírku a zavřeli ho. Sbírka vydána až v 90. letech, manželé Škvorečtí ho vydali v exilu r. 1979. Skládá se ze 3 částí. Reaguje jako celek na období nejhlubšího Stallinismu u nás. Objevují se postřehy o korejské válce a komun. propagandě a lidské nenávisti, přizpůsobivosti o morálním úpadku a podstatě totality.

 

Křestný list – básnická sbírka, vyšla díky F. Halasovi, uvedl Koláře do literárního prostředí Prahy, umožnil mu ji vydat a pojmenoval ji.

 

Dny v roce (Roky ve dnech) – sbírka, kterou napsal formou deníku, napsal v r. 1948, verše v próze, vidí zde zbohatlíky a falešné lidi, všímá si života lidí ve velkoměstech – Praha.

 

Mistr Sun o básnickém umění – r. 1957 – úvahy o moderní poezii, říká básníkům jaké verše by se měli používat, rady básníkům.

 

Josef Kainar

- všestranný umělec – básník, kreslíř – kreslené vtipy, hudebník, novinář, autor pro děti...

- představitelem Skupiny 42 – umělec skupina, ovlivněn existencionalismem

- studoval v Praze ČJ, filozofii, ale studium ukončil r. 1939 – uzavřeny VŠ Němci

- po válce studium nedokončil a stal se z něj spisovatel z povolání

- jako básník – existencionalista – avšak v krátkém období 50. let propadl komunistickým myšlenkám

- nejčastější tématikou – život lidí ve městě – měli kritický nádech

- exist. pocity – člověk soustředěný na své vnitřní já, plný úzkosti, pocity osamělosti, vědomí smrti a její nevyhnutelnosti

 

Příběhy a menší básně – r. 1940, existencionalist. prvky, sbírka ovlivněna protektorátem, motiv pocit tragické osudovosti, poukazuje na odcizení lidí

 

Nové mýty – r. 1946, téma podobný chrakter jako Příběhy a menší b. Priklání se

k mýtu nového správného světa. Báseň: Stříhali dohola malého

chlapečka – proslavil ji Vladimír Mišík – zhudebnil ji. Námět na tuto

báseň vzal Kainar ze situace kdy potkal svého kamaráda, který šel se

sýnem k holiči. Na základě toho – zobrazuje bezmocnost malého

chlapečka, který nemůže nic dělat, cítí se bezmocně ,kolem krku

hantuch, usazený na železném křesle – tento pocit nás bude provázet

celý život.

 

50. léta - Kainar podlehl atmosféře komunismu, píše tendenční monumentalizující (oslavnou) socialistickou poezii.

            Veliká láska – skladba, r. 1950

            Český sen

 

Konec 50. let, opět píše svou exist. poezii (obsahuje skepsi a kritiku společnosti).

                        Člověka hořce mám rád

                        Lazar a píseň

                        Moje blues

                        Zlatovláska – poezie pro děti

                        Nevídáno – neslýcháno

                        Rozhlásky

 

 

Václav Hrabě – 1940-1965

- básník, hudebník, říkali mu „Mácha v texaskách“

- patří do generace beatníků – bitá generace (Beat generation – USA, bli proti společnosti, toužili po penězích, nosili výstřední oblečení, výstřední chování, uznávali sexuální nevázanost, brali drogy, pili alkohol, inklinovali k budhismu – jeden z nejznámějších beatníků – Alan Ginsberg – r. 1965 navštívil Prahu, komun. ho vyhodili za porušení morálky – organizoval sex. večírky)

- Hrabě je jediným básníkem u nás, kterého řadíme mezi beatníky

- učitel, pořádal různé akce, založil hudební skupinu, hrál v Redutě a Olympiku (hud. kluby)

- psal moc krásnou poezii – o lásce a válce, Mišík jeho verše zhudebňoval, zemřel nešťastnou náhodou – otrávil se plynem

 

Blues pro bláznivou holku – tvoří co prožívá - nástup na vojnu, rozchod s dívkou, čekání na opušťák, vycházky nebo pobyt v nemocnici. Vydáno po smrti.

 

Horečka – próza, o životě mladých lidí, začíná mejdanem a končí deštivou nocí

 

Jan Skácel - 1922-1989

- básník, pochází z Moravy a žil zde

- 2. největší básnická osobnost po Seifertovi (nejvýznamnější)

- člen básnické skupiny Host do domu

- vydávali i stejnojmenný časopis Host do domu, a on byl autorem

- v době války nasazen na nucené práce do Rakouska

- po válce studoval filozof. fakultu v Brně

- v 70. letech – doba normalizace – Skácel nevydával, psal pro samizdat a některé věci vyšly v exilu

- je to básník ryzího charakteru – jeho poezie se týká největších životních hodnot (láska, rodina, štěstí, svoboda, pravda, příroda, čest, úcta,...)

- nabádá k mravní čistotě lidské duše

 

60. léta : básnická sbírka : Kolik příležitostí má růže

                                                           Co zbylo z anděla

                                                           Hodina mezi psem a vlkem

                                          Smuténka

                                               Meteičky

 

80. léta: bás.sbírky:   Dávné proso – vrací se k jistotám dětství a moravského venkova

                                   Odlévání do starého vosku

                                   Kdo pije po tmě víno – ohlédnutí za jeho životem, jeho bilance

 

                        próza: Jedenáctý bílý kůň

                                   Třináctý černý kůň – kurzívky, něco jako fejetony

Tvořil i pro děti – drobné prózy

 

Jan Zahradníček

- představitel katol. poezie, pocházel z Třebíče z početné rolnické rodiny

- vystudoval gymnázium, studia filozofie v Praze nedokončil, v dětství si poškodil páteř

- od roku 1940 vedl katolický časopis AKORD

- po r. 1045 byl nakladatelským redaktorem v Brně

- v r. 1951 byl se skupinou katol. intelektuálů a spisovatelů zatčen – nezákonně a odsouzen k 13 letem vězení za velezradu, propuštěn po 9 letech po amnestii

- napsal skladbu, ve které napadal totalitní režim – komunisti ničí člověka, báseň vyšla v r. 1968 – v časopise a )plná vyšla r. 1989 po Samet. revoluci, poezii mu byl vzorem švagr a kněz Jan Dokulil – básník

 

Pokušení smrti – smrt se mu stává klíčem k pochopení života i jeho přechodných radostí, motiv hořkosti, smutku a smrti

Návrat – návrat k dětství

Jeřáby – básníkův smutek se prosvětluje v elegickou víru k světu jakožto k dílu božímu

Žíznivé léto

Pozdravení slunci – konec nejistot a mučivých stavů, volný verš zde oužívá, chválí svou zem, harmonizuje vlastní vnitřní rozpory

Znamení moci – skladba, která kritizuje totalitní režim, který ničí všechny životní hodnoty.

 

Jaroslav Seifert 1901-1986

- narodil se v Praze na Žižkově a zde také zemřel

- nedokončil ani gymnázium v Praze, byli velice chudá rodina

- 1948 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, věnoval se žurnalistice - redaktor v Rudém právu, 1929 vyloučen z KSČ, zakladatel spolku 9 sil, velký básnický vývoj

- po roce 1968 byl stažen z čítanek, komunistům vadilo, že mu nobel. cenu dala (převzala ji dcera)

1)      Proletářská poezie –vnímal dělnické prostředí velice citlivě, protože sám pocházel z chudé rodiny, nevnímal revoluci jako krveprolití, ale jako radostnou událost – změna společ. řádu – on ji chce také

Město v slzách – b. sbírka

Samá láska

2)                 Poetismus – Na vlnách T.S.F – telegrafie sans fie T. S. F – na vlnách bezdrátové telegrafie, aforismy, rčení, rebusy, hádanky, slovní hříčky, grafickou podobu jí dal Karel Teige, znázorňuje optimismus, radost ze života, dobrou náladu

 Slavík zpívá špatně

 Poštovní holub

3)      Intimní lyrika – vzpomínky na dětství, matku, láska, krása české krajiny

Jablko z klína

Ruce Venušiny

Jaro, sbohem

Zhasněte světla

4)      Okupace – verše, které posilovaly národní hrdost a sebevědomí, motiv Prahy a B. Němcové 1942 – 80. té výročí smrti – 40. léta 20. st.

Světlem oděná

Kamenný most

Vějíř Boženy

5)      Poválečná – Přilba hlíny – reakce na válku a osvobození

 Šel malíř chudě do světa

 Maminka

6)      60. léta – používá volného verše, nepatetický pohled na svět (nadnesený, široký pohled na svět),verše, které obsahují bilance a úvahy 

                                obsahují úvahy a bilancování – Koncert na ostrově

                                                                                   Halleyova kometa

                                                                                   Odlévání zvonů

7)      70. a 80. léta – publikace v samizdatu – zakázaná lit., vzpomínky, bilance, verše

                              přátelům, láska k Praze – Deštník z Piccadilly

                                                                                  Morový sloup

                                                                                  Býti básníkem