12

 

Realismus v české literatuře v 80. a 90. letech 19.st.

 

-         je to směr, který vytváří pravdu ve skutečnosti, objektivní přístup ke skutečnosti

-         lit. hrdina se vyvíjí

-         nové prvky v jazyce

 

Realismus Vědecký

-         požadovali pravdu ve vědě, chtěl svobodu vědeckého podání

-         vznikl vědecký časopis Athenaeum – v tomto časopise došlo k rozpoutání velkého boje o pravost rukopisů, nepravost dokázali Jan Gebauer (jazykovědec) a T.G. M.

-         1888 vydána česká encyklopedie Ottův slovník naučný

-         1890 založena Česká akademie věd – měla 4 odbory – 3 vědecké a 1 kulturní (ten řídil Vrchlický)

 

T.G.M.

– narozen 1850 v Hodoníně, zemřel v Lánech

- největší postava vědec. realismu, filozof, sociolog, univerzitní profesor, v 1sv. válce člen zahraničního odboje s E. Benešem a R. Štefánikem (zabil se pak v letadle) připravovali plán na vznik samostatné československé republiky

- demokrat, neuznával diktaturu ani diktaturu proletariátu (zpracovává v díle Rusko a Evropa)

    - kritizoval romantismus(pro neukázněnost a rozervanost)

    - obhajoval realismus (pro objektivnost)

    - neměl rád naturalismus (Emil Zola)

            Rusko a Evropa – nevěří v komunismus

            Česká otázky – věnoval se národnímu obrození se zřetelem na sociální otázky

 

Realismus Historický

-         dominantní

-         zobrazoval skutečnost v historii

-         český čtenář znal lépe historii než současnost díky dílu A. Jiráska, který zpracoval historii

 

Václav Beneš Třebízský

– katolický kněz

- prokázal svým dílem osobní odvahu - obhajoval a prosazoval husitské hnutí

- psal emotivně

- vnímal těžké soc. podmínky prostých lidí

            Bludné duše – román o Slezské vzpouře na Slánsku

 

Alois Jirásek

– narodil se v Hronově (Jiráskův Hronov – přehlídka ochotnických souborů)

- byl prozaik a dramatik

- vystudoval historii na filozofické fakultě

- měl výtvarný talent – pouze jako koníček

- působil jako středoškolský profesor v Litomyšli po dobu 14 let

- později učil v Praze na gymnáziu

- ve svém díle zobrazuje 4 historické období

               Próza 1) období nejstarších českých dějin – Staré pověsti české

                       

                2) období husitské –           Mezi proudy – 3 dílný román, počátek husitství

                                               Proti všem – 3 dílný román, průběh a vrchol husitství

                                               Bratrstvo – 3 dílný román, dohasínání a rozpad husitství po                                                                     Lipanech (1434)

                                               Husitský král – jednodílný román o Jiřím z Poděbrad

              

   3) doba pobělohorská – Psohlavci – román, Chodské povstání na konci 17.st. Temno – líčí rekatolizaci po bitvě na Bílý hoře a ujímání se moci Jezuitů, zdůrazňuje postavu Pátera Koniáše, který sestavil mnoha tisícový seznam knih ke spálení       

              

               4) doba národního obrození – F. L. Věk  

                                                                       Je to jméno muže – skutečné je František Ladislav Hek, líčí dobu od 1781 do 20. let 19st, odehrává se v Dobružce a v Praze, objevuje se postava V. K. Klicpery,František je syn Dobružského kupce, který poslal svého syna na studia do Prahy po Toler. patentu zde prožívá hektickou dobu počátku a vrcholu NO, založení divadla Boudy, kde také účinkuje, seznamuje se s výnamnými osobnostmi NO např. V. Thám, V. M. Kramerius,...

                                                         V Praze mu nevyšel osobní život, umírá mu otec a on se vrací do Dobružky řídit obchod – knihkupectví a zřizuje knihovnu a půjčuje české knihy místním obyvatelům – ožení se a žije poměrně šťastným a vyrovnaným životem.

                                                                        

U nás – 4 díly, zobrazení doby NO na venkově v jeho domově v Hronově

                                                           Filozofská historie

                                                            Děj se odehrává v Litomyšli v 1848, zavádí nás do studentského prostředí, hl. hrdinové – 4 studenti – Zelenka, %Spína, Vavřena a Fribort, studenti usilují o povolení majáles – studentská slavnost na 1. máje, popisuje jejich studentský a soukromý život, vyvrcholení – boj na barikádách v Praze 1848, kdy studenti zorganizují svou jednotku a bojují tam a Špína padne, Vavřena s Fribortem dostudují a vezmou se.

                                                          studentské prostředí – usilují o povolení Majáles

 

               Drama – 1) historické – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč

2) obrozenecké - Dobromila Magdalena Rettigová – je to první žena, která vydala knihu (kuchařku) – před Boženou Němcovou

                             3) pohádkové – Lucerna – střetnutí pohádkového světa – vodníci se

světem panstva a poddaných (jde tam o lípu, nastává milostná zápletka)

 

Zikmund Winter

– věnoval se době pobělohorské

- r. 1846-1912

- narodil se v Praze, vystudoval filozofii a stejně jako Jirásek působil jako středoškolský profesor

- věnoval se pouze době Pobělohorské – specialista na tuto dobu

 

               Mistr Kampánus

               – román, představitel latinské linie českého humanismu, rektor pražské univerzity,,

                 mylně se domníval že poklady univerzity zachrání, když jezuity pustí na univerzitu

              

               Rozina Sebranec – nalezená dívka, která se dostala do rodiny kováře – byl opilec,

                                     matka jí neměla ráda, vdala se bez lásky, podváděla ho, nechal jí zabít

 

Realismus Venkovský

-         cílem bylo zachytit pravdivě umělecký život na českém venkově a zvláštnosti života venkovských obyvatel

-         navazuje na B. Němcovou, V. Hálka, K. Světlou

 

 K. V. Rais

– učitel na venkovských školách a pak v Praze

- psal povídky a romány

Pantáta Bezoušek – povídka , příběh prostého sedláka, který odjíždí do Prahy za svým synem advokátem a všechny si získává svou dobrotou a venkovskou přímostí – přirozený, nic nepředstírá

              

Zapadlí vlastenci – v Podkrkonoší na konci N. obrození, poděkování učitelům (Raisovým) a kněžím, kteří ve vesnicích šířili národní cítění a kulturu, hl. hrdinové Stehlík, Čermák, Čížek, mají svá příjmení podle ptáků.

 

Západ – román, závěr života venkovského faráře a jeho působení na venkovský lid na Českomoravské vysočině ve Studenci

              

               O ztraceném ševci – v Podkrkonoší, řeší národnostní a soc. problémy

 

Teréza Nováková

– byla velice vzdělaná, uměla 3 jazyky – A,F,N, věnovala se studiu Východočeského kraje (především životu na Ceskomoravské Vysočině)

- provdala se za gymnazijního profesora Nováka a žila s ním 19 let v Litomyšli

- představitelka regionální literatury (děj se odehrává na jednom místě), (u nás Páral regionálním autorem)

- znakem je monografická forma (děj se rozvíjí kolem jediné hlavní postavy)

- romány: Jan Jílek

                        Jiří Šmatlán

                        Na Librově gruntě

Drašar – tragický a nešťastný osud kněze, zemřel všemi opuštěn v bídě a chudobě

                        Děti čistého živého – jediný případ, kde nepoužila monografickou formu

 

Hlavní postavy románů jsou skutečné a jsou to lidé, kteří věří ve společenský pokrok a věří v něj a bojují za něj i za cenu ztráty osobního štěstí.

 

 

 

 

Antal Stašek 1843-1931

– otec spisovatele Ivana Olbrachta

- jmenovali se Zemanovi (Antonín Zeman, Kamil Zeman – Ivan Olbracht)

                                    Blouznivci našich hor – povídky bez idealizace, v Podkrkonoší, národnostní a soc. otázky

Josef Holeček

- novinář a překladatel ze slovanských jazyků

-  podrobně se zabýval životem jihočeského lidu

- prvorozený selský syn ze Stolic u Bosňan, podle otcova přání se měl stát knězem

- studoval v Písku, Českých Budějovicích a v Táboře, kde absolvoval vyšší hospodářskou školu (1873), takže byl poučen o problémech rolnické práce a žil v prostředí vznikajícího selského hnutí

- přispěl do regionálního almanachu Anemonky (básně omladiny jižních Čech)

- vlastenecká, slavjanofilská a protikosmopolitická orientace

                        Naši - nejvýznamnějším dílem, nedokončená románová kronika, v jihočeském sedlákovi hledá ideál národní české povahy a dobrého křesťana – představitelem rolník Kojan

 

Jindřich Šimon Baar

- Narodil se v Klenčí, gymnázium absolvoval v roce 1888 v Domažlicích

- vstoupil na pražskou bohosloveckou fakultu

- Občansky i umělecky přilnul Baar ke hnutí Katolické moderny (1895) proti nim – vyšší církevní kruhy, protože vedle snahy o sblížení katolické literatury s uměleckými proudy moderní české i světové literatury, cílem hnutí - všestranná reforma církevních řádů

                                   Cestou křížovou (1899)

                                   Farské historky (1900)

                                   Farská panička

                                   Skřivánek

 

Realismus Městský

Ignát Hermann

               Otec Kondelík a ženich Vejvara - sentimentální, humorný idylický příběh Kondelíkovi rodiny, do které se přižení Vejvara, naivní příběh, zfilmováno

 

Karel Matěj Čapek – naturalista

               Turbína – líčí zde rozpad bohaté měšťanské rodiny