20

 

Ruchovci a Lumírovci

Ruchovci

-         70. a 80. léta 19. st.

-         tzv. škola národní

-         v roce 1868 vydali almanach Ruch – na počest položení základního kamene Národního divadla

-         myšlenky národního obrození (vřelé vlastenectví, domácí tradice, důraz na slovanství, historie českého národa, vyzdvihovali venkov)

-         převažoval poezie

 

Svatopluk Čech 1846-1908

 – redaktor časopisu Květy, básník národního cítění

- vystudoval práva v Praze, ale právní praxi nevykonával

- narodil se v Ostředku u Benešova

- nikdy se neoženil – básník pro všechny režimy – vlastenecký básník, považován za „básníka vlasti“

- básník národního cítění

Epická poezie

Tématika:

a) historická – Husita na Balku – báseň, slavná minulost českého národa (Husitství), nejlepší báseň almanachu Ruch)

                                               Adamité – veršovaná epopej, husitská likvidace sekty Adamité

                                               Žižka

                                               Roháč na Sioně–hl. postava J. Roháč z Dubé – ušlechtilý člověk

                                               Václav z Michalovic – osudy muže, kterého se zmocnili v dětství

jezuité, proti se postavil, když zjistil že je syn jednoho z 27 popravený českých pánů (na Staroměst. nám. 1620)

b) venkovská – Ve stínu lípy – 7 veršovaných příběhů, které si vyprávějí

soused pod košatou lípou, idylický epos (idyla – výraz pohody a klidu venkovského života)

                                                Lešetínský kovář – němečtí podnikatelé kupují český majetek,             

chtěli kovárnu, ale kovář Václav zorganizoval vzpouru – padl, vesnice zůstala česká

c) alegorické  – alegoricky vyjádřil touhu po jednotě Evropských a slovanských

národů

Evropa – symbolický název lodi, na které se plaví revolucionáři – potopení lodi

Slávie – název lodi, na palubě jsou slované, slovanské národy střet s anarchisty, vyhráli slované a loď zachrání - v jednotě slovanů je síla

                        d) satirické – Hanuman - zvířecí epos, obraz opičího města a na vlastnostech

jeho obyvatel (opic) ukazuje na společnost a vlastnosti lidí

 

Lyrika – a) vlastenecká – láska k vlasti

Jitřní písně – (báseň - Dosti nás – „ Sláb jen ten kdo ztratil v Sebe víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl“)

               b) politická – idea svobody

                        Písně otroka – víra v svobodu národa a člověka

 

Próza – Broučkyády – 2 romány, hl hrdina pan domácí Matěj Brouček – vlastní činžovní dům

                                 v Praze, vytváří typ měšťáka své doby

                                   Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

                                   Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. st.

 

Lumírovci

-         70. a 80. léta 19. st.

-         škola kosmopolitní (celosvětová) – člověk, který se přizpůsobí každému prostředí, všude je doma a všude se přizpůsobí)

-         chtěli svou tvorbou proniknout natrvalo do světa, chtěli aby díla svět. Literatury přešli do Čech – a proto překládali

-          chtěli přiblížit českou literaturu světové literatuře

-          požadovali uměleckou svobodu

-         snažili se využít nových forem poezie - intimní

-         vydávali časopis Lumír

 

Josef Václav Sládek

– studoval přírodní vědy, studium pak přerušil a působil jako vychovatel v Americe, redaktor Krajanských novin

- velice ovlivněn pobytem v Americe, poznal svobodu v Americe, ale také se mu nelíbil rasismus a násilí k Indiánům

- nelíbil se mu nesmiřitelný kapitalismus

- po návratu z USA učil na OA a na filozof. fakultě

- 25 let vedl časopis Lumír, přeložil celého Shakespeara

- prožívá osobní tragédii, při porodu mu zemřela manželka, on její smrt nesl velmi těžce.

 

Intimní poezie – Básně – r. 1875, sbírka básní, intimní elegická lyrika, vyjadřuje smutek ze

smrti milovné ženy, intimní elegická lyrika – báseň Jen usni tiše, dále vyjadřuje rakce na návštěvu USA a útlaku indiánů – báseň Na hrobech indiánských

                           

Jiskry na moři – r. 1880 další básnická sbírka, intimní a vlastenecká poezie, v int. Básně – V tiši – Sládek se znovu zamiloval, smutek ze smrti jeho manželky ustupuje. Je proti nám, kdo není s náma – objevuje se zde patriotismus

Vlastenecká poezie – V zimním slunci

                                   Ze života

Venkovská lyrika – Slezské písně a České znělky - postava rolníka je symbolem národní

                                                                                 Nezdolnosti

Epická poezie – Světlou stopou – poezie se sociální tématikou

Dětská poezie – Zlatý máj

                          Skřivánčí písně

                         Zvony a zvonky – Básně: Zlatý ráj, Zvonky a zvonky, Lesní studánka,

Skřivánčí písně

Překlady – přeložil celého Shakespeara a Byrona

 

 

 

 

Jaroslav Vrchlický

- vlastním jménem Emil Frída, 1853-1912, narozen v Lounech

- vystudoval filozofii, historii a románské jazyky (I, F)

-  byl tajemník České techniky (na fakultě), redaktor ve staročeských denících (Pokrok a Hlas národa)

- člen české akademie věd a umění

- profesor literatury na Pražské univerzitě, člen zahraničních univerzit, člen Panské sněmovny

- napsal 270 knih a z toho 80 básn. sbírek

- v Itálii se zamiloval do Sofie Podlipské – byla vdaná, psal ji milostné dopisy (on byl mladší), neviděli budoucnost jejich vztahu – oženil se s její dcerou Ludmilou Podlipskou

- v roce 1948 postižen mozkovou mrtvicí, poslední 4 roky strávil v Domažlicích a pak zemřel

 

Poezie

 

1) lyrika intimní a) ranné – osobní štěstí – byl mladý, láska k ženě, rodině, domovu, vlasti..

                                                       Dojmy a rozmary

                                                       Eklogy a písně – ekloga - pastýřská idyla a selanka

(selanka – šťastné období, klid, mír, pohoda, člověk prožívá radost)

                       

 b) pozdní – pocit rezignace opuštěnosti, samoty, smutku, cítí se

 nepochopen, nastává obrat, mění se charakter, protože se mu rozpadlo manželství – cítil se osamocený, sám opuštěný, citové zklamání

 Okna v bouři – básnická sbírka 1894

báseň z této sbírky: Za trochu lásky

Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, sel v lidu – ale v duši věčný máj, šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy, šel pouští – a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj jak ten kdo zpívá u dveří a prosí.

2) lyrika přírodní – Strom života

           

3) lyrika vlastenecká – Má vlast

           

4) lyrika formalistní – zavedení nových forem – Poslední sonety samotáře –

společenský – sonet – milostná poezie – znělka, napsal milostný sonet – ale napsal    společenský sonet – zavádí nové formy – podává charakter společnosti na konci 19. st. – kritika společnosti

           

5) epika – Zlomky epopeje – básnický cyklus, básnické dějiny lidstva, vzor V. Hugo a

jeho sbírka Legenda věků.    

Obsahuje Epické příběhy, jednou ze sbírek je Duch a svět – 4 části: 1. úvahy o vztahu člověka a vesmíru

                                                               2. otázky mravní

                                                              3. oslava antiky

                                                              4. námět křesťanství

Ve sbírce Duch a svět je také báseň Spartakus – antická postava – otrok, který vedl největší povstání otroků (gladiátorů) ve starém ˇ5ímě to je – hl. myšlenka je v závěru básně „Ó lidstvo nežli vzplá nitra ti svit, co křížů ještě se vztyčí“

 

Selské balady –věnováno selským bouřím a selským povstáním - 2. pol. 17. st., obraz slezských bojů proti panském útisku po Bílé hoře, vystupují zde historické postavy z řad rebelů i jejich pánů např. Jan Sladký Kozina proti Lomikar, Rychtář Petr Důlík proti Lorecký z Lelkouše

                           

Lorecký z Lelkouše – podle skutečné události, odehrává se v Šamonicích u

Písku, Lorecký zabit i se svými 2 syny, vůdce rebelů byl Šanonický rychtář Petr Důlík, všichni byli pohřbeni ve vesnici v Čížové

Drama – Noc na Karlštejně – komedie

               Hippodamie – námět z řecké antiky

Překlady – z I. a F. , uměl A, Nor, N, P,

            - překládal V. Huga, Baulderaira, Danteho, Petrarcu, Rostanda,..

 

Julius Zeyer – živil se literaturou, prozaik, dramatik, narodil se v bohaté rodině

            Román o věrném přátelství Amise a Amila – román s rytířskou tématikou

            Jan Mária Plojhat – tragická láska, názory autobiografické

            Radůz a Mahulena –drama -  pohádka s hudbou Josefa Suka