20
Ruchovci a Lumírovci
Ruchovci
- 70. a 80. léta 19. st.
- tzv. škola národní
- v roce 1868 vydali almanach Ruch – na počest položení základního kamene Národního divadla
- myšlenky národního obrození (vřelé vlastenectví, domácí tradice, důraz na slovanství, historie českého národa, vyzdvihovali venkov)
- převažoval poezie
Svatopluk Čech 1846-1908
– redaktor časopisu Květy, básník národního cítění
- vystudoval práva v Praze, ale právní praxi nevykonával
- narodil se v Ostředku u Benešova
- nikdy se neoženil – básník pro všechny režimy – vlastenecký básník, považován za „básníka vlasti“
- básník národního cítění
Epická poezie
Tématika:
a) historická – Husita na Balku – báseň, slavná minulost českého národa (Husitství), nejlepší báseň almanachu Ruch)
Adamité – veršovaná epopej, husitská likvidace sekty Adamité
Žižka
Roháč na Sioně–hl. postava J. Roháč z Dubé – ušlechtilý člověk
Václav z Michalovic – osudy muže, kterého se zmocnili v dětství
jezuité, proti se postavil, když zjistil že je syn jednoho z 27 popravený českých pánů (na Staroměst. nám. 1620)
b) venkovská – Ve stínu lípy – 7 veršovaných příběhů, které si vyprávějí
soused pod košatou lípou, idylický epos (idyla – výraz pohody a klidu venkovského života)
Lešetínský kovář – němečtí podnikatelé kupují český majetek,
chtěli kovárnu, ale kovář Václav zorganizoval vzpouru – padl, vesnice zůstala česká
c) alegorické – alegoricky vyjádřil touhu po jednotě Evropských a slovanských
národů
Evropa – symbolický název lodi, na které se plaví revolucionáři – potopení lodi
Slávie – název lodi, na palubě jsou slované, slovanské národy střet s anarchisty, vyhráli slované a loď zachrání - v jednotě slovanů je síla
d) satirické – Hanuman - zvířecí epos, obraz opičího města a na vlastnostech
jeho obyvatel (opic) ukazuje na společnost a vlastnosti lidí
Lyrika – a) vlastenecká – láska k vlasti
Jitřní písně – (báseň - Dosti nás – „ Sláb jen ten kdo ztratil v Sebe víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl“)
b) politická – idea svobody
Písně otroka – víra v svobodu národa a člověka
Próza – Broučkyády – 2 romány, hl hrdina pan domácí Matěj Brouček – vlastní činžovní dům
v Praze, vytváří typ měšťáka své doby
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. st.
Lumírovci
- 70. a 80. léta 19. st.
- škola kosmopolitní (celosvětová) – člověk, který se přizpůsobí každému prostředí, všude je doma a všude se přizpůsobí)
- chtěli svou tvorbou proniknout natrvalo do světa, chtěli aby díla svět. Literatury přešli do Čech – a proto překládali
- chtěli přiblížit českou literaturu světové literatuře
- požadovali uměleckou svobodu
- snažili se využít nových forem poezie - intimní
- vydávali časopis Lumír
Josef Václav Sládek
– studoval přírodní vědy, studium pak přerušil a působil jako vychovatel v Americe, redaktor Krajanských novin
- velice ovlivněn pobytem v Americe, poznal svobodu v Americe, ale také se mu nelíbil rasismus a násilí k Indiánům
- nelíbil se mu nesmiřitelný kapitalismus
- po návratu z USA učil na OA a na filozof. fakultě
- 25 let vedl časopis Lumír, přeložil celého Shakespeara
- prožívá osobní tragédii, při porodu mu zemřela manželka, on její smrt nesl velmi těžce.
Intimní poezie – Básně – r. 1875, sbírka básní, intimní elegická lyrika, vyjadřuje smutek ze
smrti milovné ženy, intimní elegická lyrika – báseň Jen usni tiše, dále vyjadřuje rakce na návštěvu USA a útlaku indiánů – báseň Na hrobech indiánských
Jiskry na moři – r. 1880 další básnická sbírka, intimní a vlastenecká poezie, v int. Básně – V tiši – Sládek se znovu zamiloval, smutek ze smrti jeho manželky ustupuje. Je proti nám, kdo není s náma – objevuje se zde patriotismus
Vlastenecká poezie – V zimním slunci
Ze života
Venkovská lyrika – Slezské písně a České znělky - postava rolníka je symbolem národní
Nezdolnosti
Epická poezie – Světlou stopou – poezie se sociální tématikou
Dětská poezie – Zlatý máj
Skřivánčí písně
Zvony a zvonky – Básně: Zlatý ráj, Zvonky a zvonky, Lesní studánka,
Skřivánčí písně
Překlady – přeložil celého Shakespeara a Byrona
Jaroslav Vrchlický
- vlastním jménem Emil Frída, 1853-1912, narozen v Lounech
- vystudoval filozofii, historii a románské jazyky (I, F)
- byl tajemník České techniky (na fakultě), redaktor ve staročeských denících (Pokrok a Hlas národa)
- člen české akademie věd a umění
- profesor literatury na Pražské univerzitě, člen zahraničních univerzit, člen Panské sněmovny
- napsal 270 knih a z toho 80 básn. sbírek
- v Itálii se zamiloval do Sofie Podlipské – byla vdaná, psal ji milostné dopisy (on byl mladší), neviděli budoucnost jejich vztahu – oženil se s její dcerou Ludmilou Podlipskou
- v roce 1948 postižen mozkovou mrtvicí, poslední 4 roky strávil v Domažlicích a pak zemřel
Poezie
1) lyrika intimní a) ranné – osobní štěstí – byl mladý, láska k ženě, rodině, domovu, vlasti..
Dojmy a rozmary
Eklogy a písně – ekloga - pastýřská idyla a selanka
(selanka – šťastné období, klid, mír, pohoda, člověk prožívá radost)
b) pozdní – pocit rezignace opuštěnosti, samoty, smutku, cítí se
nepochopen, nastává obrat, mění se charakter, protože se mu rozpadlo manželství – cítil se osamocený, sám opuštěný, citové zklamání
Okna v bouři – básnická sbírka 1894
báseň z této sbírky: Za trochu lásky
Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, sel v lidu – ale v duši věčný máj, šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy, šel pouští – a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj jak ten kdo zpívá u dveří a prosí.
2) lyrika přírodní – Strom života
3) lyrika vlastenecká – Má vlast
4) lyrika formalistní – zavedení nových forem – Poslední sonety samotáře –
společenský – sonet – milostná poezie – znělka, napsal milostný sonet – ale napsal společenský sonet – zavádí nové formy – podává charakter společnosti na konci 19. st. – kritika společnosti
5) epika – Zlomky epopeje – básnický cyklus, básnické dějiny lidstva, vzor V. Hugo a
jeho sbírka Legenda věků.
Obsahuje Epické příběhy, jednou ze sbírek je Duch a svět – 4 části: 1. úvahy o vztahu člověka a vesmíru
2. otázky mravní
3. oslava antiky
4. námět křesťanství
Ve sbírce Duch a svět je také báseň Spartakus – antická postava – otrok, který vedl největší povstání otroků (gladiátorů) ve starém ˇ5ímě to je – hl. myšlenka je v závěru básně „Ó lidstvo nežli vzplá nitra ti svit, co křížů ještě se vztyčí“
Selské balady –věnováno selským bouřím a selským povstáním - 2. pol. 17. st., obraz slezských bojů proti panském útisku po Bílé hoře, vystupují zde historické postavy z řad rebelů i jejich pánů např. Jan Sladký Kozina proti Lomikar, Rychtář Petr Důlík proti Lorecký z Lelkouše
Lorecký z Lelkouše – podle skutečné události, odehrává se v Šamonicích u
Písku, Lorecký zabit i se svými 2 syny, vůdce rebelů byl Šanonický rychtář Petr Důlík, všichni byli pohřbeni ve vesnici v Čížové
Drama – Noc na Karlštejně – komedie
Hippodamie – námět z řecké antiky
Překlady – z I. a F. , uměl A, Nor, N, P,
- překládal V. Huga, Baulderaira, Danteho, Petrarcu, Rostanda,..
Julius Zeyer – živil se literaturou, prozaik, dramatik, narodil se v bohaté rodině
Román o věrném přátelství Amise a Amila – román s rytířskou tématikou
Jan Mária Plojhat – tragická láska, názory autobiografické
Radůz a Mahulena –drama - pohádka s hudbou Josefa Suka
