3

 

Počátky písemnictví u nás

 

-         od pol. 9.st. n.l. do počátku 15. st

 

Období staroslověnského a latinského písemnictví

-         od pol. 9 st.n.l. do 13 st.

-         literatury románské souvisí se šíření křesťanství

-         roku 863 povolal kníže Rostislav věrozvěsty Cyrila a Metoděje z Byzantské říše, aby šířili na Velké Moravě křesťanství

Cíle 1) cíl politický – chtěli omezit vliv rozpínající se Franské říše

        2) cíl náboženský – šíření křesťanství ve slovenském jazyce (vymohli si povolení u

                                        papeže bohoslužeb ve staroslovenštině Bohoslužba – Liturgie)

        3) cíl literární – položili základ slovenského písemnictví – Hlaholice do 12. st.

Cyrilice – mladší, kterou založili žáci K. a M. po vyhnání z Moravy

Azbuka – vzniká v Bulharsku

Graždanka – občanská abeceda

 

Nejst. lit. památky – Proglas – veršovaná předmluva v překladu evangelia

Legendy – Panonské legendy – popis života Konstantina a Metoděje (jsou pojaty jako životopisy

                                                - obrana slovenského jazyka a kultury), napsali žáci

          1032 založen Sázavský klášter – uchýlili se stoupenci C. a M., opat –Prokop

 

Období zápasu dvou kultur

-         10. až 11. st.

-         vznikl český přemyslovský stát

Staroslověnské památky – Legenda o sv. Václavu

První duchovní píseň – Hospodine pomilujny- píseň slavnostní, osm veršů, bez rýmu, přejí

                                                                             si mír a úrodu

Latinské památky- Kristiánova legenda – život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily

Legendy – nejznámější písemné památky

                - vyskytují se v ní zázraky

 

Vítězství latiny a pronikání češtiny

-         12. a 13. st.

-         žánr – kronika

Kosmas – cestovatelsky a diplomaticky zkušený , chytrý, byl děkan pražské kapitoly , † 1125,

                  prosazoval latinskou kulturu

                Kronika česká (Chronica Boemórum)– pojednání o období počátků českého národa až po rok autorova úmrtí, psaná latinsky

                         Části 1) Biblické vyprávění o Babylonské věži až k českým bájným   dějinám

                                                   2) Vláda Břetislava I

                                                   3) Vláda Břetislava II – vítězství křesťanství nad pohanstvím

 

První pronikání čes. jazyka do literatury – Glosy – české poznámky na okraji knih (vpisky)

2. česká duchovní píseň – Svatý Václave, vévodo české země – 12-13 st. (složitější forma, 3

                                           sloky, v 15.st. 9 slok, vroucí prosba sv. Václava o slitování a 

                                           ochranu při důležitých událostech (bitvy)

                                        

 

Vznik česky psané literatury

-         13. - 14. st. období vrcholného středověku (Gotika, Karel IV.)

 

1) Laicizace literatury – 13. -14. st. , zesvětštění – neměla jen náboženskou tématiku

Epos – Alexandreis – počátky 14. st., je veršovaný o řeckém králi A. Velikém, autor měl

                 zřejmě namysli českého krále Přemysla Otakara II., který podobně jako A.V.

                pronikl do cizích zemí a své výboje zaplatil životem = Expanze, autor je neznámý 

               příslušník vysoké šlechty, protože má povýšený postoj k měšťanům a opovrhuje

              sedláky, záliba v lovu, vyzná se ve zbraních, používá odborné výrazy, touží po

              panovníku, který by dělal politiku svých rádců, dochovala se 1/3 eposu

 

Dalimilova Kronika – 14. st. v češtině, veršovaná, neznámý autor, Dalimil je omyl ze 16. st.,

                        autor byl příslušník nižší šlechty, straní nižším vrstvám, uvědomělé          

                        vlastenectví, české dějiny do vlády Jana Lucemburského

           

2)Literatura doby Karlovy – 14. st., Karel se vrací 1333 jako Markrabě Moravský,

                                                           v roce 1355 korunován Římským císařem, doba nej.

                                                            rozkvětu, Praha centrum kulturní Evropy

1344 – Pražské arcibiskupství (období demokratizace literatury)

1348 – Pražská univerzita – 4 fakulty a) nižší–Artistická fakulta–svobodných umění =Bakalář

                                                        b) vyšší–Bohoslovecká, lékařská, právnická=mistr,doktor

vzniká – Karlštejn, Karlům most, Nové město pražské (gotika)

Literární památky – Latinská – Karel IV. – Vita Carali – životopis

                                  - Česká – převažovala, lyrika, satira, žákovská poezie, filozof. próza

Legendy – Legenda o sv. Prokopu – projevuje zájem o současný živo,t je napsána

                           přístupovou formou, je srozumitelná, pro širší okruh čtenářů, jednodušší náboženská symbolika, střízlivé líčení zázračných jevů

                 Život sv. Kateřiny – veršovaná, Kateřina byla krásná, vzdělaná z urozeného rodu

                         Alexandreiského, pobožná milovala pouze Ježíše Krista, proto pohrdala rukou

                        císařovou a získala několik pohanských vzdělanců pro křesťanství, byla 

                        umučena , je psána dobrým jazykem, určena pro vzdělané

Drama – Mastičkář – fraška o podvodném prodavači mastí, zesměšňuje středověké

                        šarlatánství, zachycuje obraz tržiště, ale i obraz ze života městské chudiny

                     - má zábavný charakter

Zábavná próza – Rytířská epika – Tristan a Izolda – převzaté

                                                         Trojská kronika – první tištěná kronika v Čechách,    

                                                                  Trojská válka, Trója je líčena jako středověké město

Světská lyrika – z části lidový původ – Lidová – Měj se dobře srdéčko

                                                                 Umělá – Závišova píseň – přírodní motivy

Žákovská poezie – žáci si přednesem vydělávali na studie = vaganti

                                   Písně veselé chudiny

                                   Satirická skladba – Podkoní a žák (spor mezi podkoním a žákem o to

                                               kdo má lepší postavení a povolání, zjistí, že se mají oba špatně)

Satira – Hradecký rukopis – kritika církve i měšťanských nedostatků

                        Části 1) Desatero kázání boží (ve verších

                                 2) Satiry o řemeslnících a konšelích (kritika nepodstivosti a okrádání)

Filozofická próza – Tkadleček – spor milence s neštěstím, které mu vzalo milou, záminka k filozofickým úvahám o lidské svobodě a jednání