6

 

 

Renesanční humanismus a baroko u nás

 

-         kulturní proud renesance (kulturní epocha, renesance – návrat k antice)

-         začíná v Čechách ke konci 15. st. a největší rozkvět v 16 st. až rok 1620 – bitva na Bílé hoře – zastavila rozkvět českého státu – rekatolizace, Jednota bratrská

 

Znaky

- zájem o člověka po všech stránkách

- snaha o rozšíření české vzdělanosti, lit. naučná 

- snaha o přiblížení se kultuře evropské

- rozvoj měšťanské literatury

- obdiv k antice (měla vliv na rozkvět češtiny)

- vynález knihtisku 1444 (J.Gutengerg) přispěl k rozvoji naší literatury

 

Počátky humanismu

-         konec 15. st.

-         Petrarca svou návštěvou podpořil a probudil u nás zájem o humanismus

 

Humanismus se začal rozvíjet ve 2 směrech:

  1. Humanismus latinský
  2. Humanismus český

 

 

Humanismus Latinský

Jan z Rabštejna – v diplomatický službách krále Jiřího z Poděbrad

Dialogus – první humanistické dílo (spis), smyšlený rozbor 4 osob autora a jeho 3 přátel,

      hovoří o soudobých náboženských poměrech v Čechách

 

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic

- nesmírně vzdělaný

– studoval na Italských univerzitách

- jako jazyk prosazoval pouze latinu (češtinu považoval za nedokonalou)

- veliký vzor viděl v antických básnicích – obdivoval Vergilia a Horacia

- píše – satiry, ódy, elegie, filozofickou prózu

            Elegie na smrt císaře Karla

            Óda na Karlovy Vary

            De mizeria humana – o lidské bídě, úvahové dílo o lidském životě, uvažuje o lidech

                                                hlediska jednotlivých období života, povolání, spol. postavení

 

Jan Campanus Vodňanský – mistr a rektor pražské univerzity

            Žalozpěv na smrt mistra Daniela z Veleslavína

 

Humanismus Český

 

- literatura nauková

Viktorin Kornel ze Všehrd – povýšen na šlechtice

            O právěch, o sůdiech, i o dskách země české Knihy devatery – o právech, soudech o

                      úředních deskách zemského soudu země české, právní spis, výklad domácího

                     práva, obsahuje polemiku o právní svévoly šlechty (šlechta si upravovala právo

         podle svého), konec 15. st. , jazykově  vyspělé, řečnický styl, který obsahuje různé

        úvahy

 

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – popraven s Staroměstském náměstí 1621 (patřil k 26 

pánům české největší šlechty – elita národa)

            Dílo: Cestopisy o Benátkách a Egyptu   

 

Václav Vratislav z Mitrovic - člen poselství Rudolfa II do Turecka. Byl vězněn z podezření

pro vyzvědačství.

            Napsal : Dobrodružné cestopisy

 

Václav z Hájek z Libočan – katolický kněz

            Kronika česká – jedna z nejobsáhlejších kronik, pro jeho vypravěčské umění, mnoho

                                   historických nepřesností, byla přepracována v době národního obrození

 

-díla jazyková a překlady

Jan Blahoslav

- biskup Jednoty bratrské a největší tvůrčí osobnost bratrské církve před J. A. Komenským, průkopník vyššího vzdělání

- přeložil Nový zákon (z latiny)

- studoval na zahraničních univerzitách

- celý život pracoval ve prospěch Jednoty bratrské

- působil v Mladé Boleslavi, po zvolení biskupem přesídlil do Ivančic na Moravě, kde zůstává až do své smrti

            Filipika proti misonusům – útok proti nepřátelům vzdělání

            Musica – teorie a praxe zpěvu

            Gramatika česká – jazykovědné dílo, pokazovalo na správnost českého jazyka

            Šamotůlský kancionál – zpěvník, sám napsal texty k 70 písním

Starý zákon – přeložily učenci jednoty bratrské (dal jim podnět, že přeložil Nový zákon) dali tedy dohromady NZ + SZ, vytištěno v Kralicích – Bible Kralická

 

Doba veleslavínská

-         70. léta 16. st.

-         zlatý věk českého písemnictví , Rudolf II

 

Daniel Adam z Veleslavína

 – nakladatel, vyženil nakladatelství Melantrich, vydával slovníky – Německo, Řecké, Latinsko, Český

- vydával 2, 3, až 4 jazyčné slovníky

- vydával zábavnou literaturu (Knížky lidového čtení), historické kalendáře...

            Historie o bratru Palečkovi – šašek Jiřího z Poděbrad, byl moudrý prosazoval rovnost

                                                            lidí, pomáhal lidem (typický člen Jednoty bratrské)

            Frantovy práva – vypráví o společnosti (parta chlapů), která má rada hospodu, Jan

     Franta byl lékař, společnost, která má ráda zábavu, bezstarostnost,             

     alkohol, rozpustilost..

 

Literatura pobělohorská (po bitvě na Bílé hoře)

-         17. st., Baroko

-         probíhá 30letá válka (1618-1648)

-         Vestfálský mír (r. 1648) = rekatolizace, rostla autorita a moc katolické církve, velká moc panovníka

-         pouze katolická církev – museli lidé přejít na víru nebo emigrovat

-         velká víra v boha

-         1621 popraveno 27 český pánů

 

Období baroka - rozvoj malířství – kontrast světla a tmy – stínu, autoři Rubens, Rembrandt, K. Škréta, P. Brandl

- hudba – J. S. Bach

- u nás barokní stavba v Praze chrám sv. Mikuláše

 

Literatura exulantská

Pavel Skála ze Shoře

- žil v Německu, psal česky

            Historie církevní – list. křesťanství od 17.st.

 

Pavel Stránský

- psal latinsky

            Kniha o státě českém

 

Jan Amos Komenský

- ☼asi 1592 v Nimici z Uherského Brodu † 1670 v Naardenu (Holandsko)

- otec stoupenec Jednoty bratrské (mlynář), vystudoval školy Jednoty bratrské - ve 24 letech vysvěcen na kněze

- studoval zahraniční univerzity, působil jako učitel, ve Fulneku (sev. Morava)

- zemřela mu na mor žena a dvě děti r. 1622, zničena knihovna ve Fulneku

- 1628 emigruje a nikdy se nevrátil i když toužil celý život po návratu (r. 1648 – potvrzena rekatolizace – pouze katolická víra, nemohl se tedy vrátit). Píše Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské – rozloučení se se svou vlastí (závěť) – „Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lidé český...“

- učí na gymnasiu v polském Lešně – zvolen biskupem Jednoty bratrské 1632

- umřela mu 2. manželka (v Lešně), shořel mu dům a knihovna (cenné rukopisy, slovník – Poklad jazyka českého pracoval na něm 30 let), založil novou rodinu a odešel do Amsterdamu (Holandsko) velmi uznávaný, měl velkou úctu, věnuje se zde lit. práci, Učitel národů – jeho pedagog. vlivy – anglie, Švédsko, Uhry,...

           

Jeho díla dělíme do 3 skupin:

1) Pedagogicko didaktická – výchovno - vzdělávací

                        Brána jazyků otevřena – učebnice latiny pro SŠ, 7000 slov, 1000 vět,

                                                                poučovali o přírodě, životě, lidech

                       

Orbis pictus – Svět v obraze, latinskoněmecká učebnice, nejednodušší čítanka

                                              pro děti (obrázková), mezník v dějinách pedagogiky

                       

Didaktika magna – Velká didaktika, latinsky, doceněno v době národního

                                 obrození 19. st., stanovil zde zásady moderního vyučování – 4 výchovné stupně, vyučoval pro všechny zdarma v mateřském jazyce, důraz na praxi a TV, tělesnou výchovu, názornost ve vyučování, kladl důraz na poznávání přírody, kázeň

                       

Informatorium Školy mateřské – určeno matkám, o předškolní výchově

                       

Schola ludus – škola hrou

           

2) Filozofická - prozaická

                        Listové do nebe – česky, soubor, 5 smyšlených dopisů, které se vzájemně

                                                    vyměňují chudí a bohatí s Ježíšem dílo vrcholí Kristovým

                                                    poučením aby žili podle božích přikázání

                       

Kšaft – závěť, po uzavření Vestfálského míru, rozloučení s rodnou zemí

                       

Labyrint světa a ráj srdce ↓ 

1 část – Labyrint světa - má děj – Poutník, který se chce přesvědčit jací jsou lidé, jak žijí, jednají, vydá se na cestu městem, které představuje celý svět (alegorie – skrytý smysl - jinotaj), má 2 průvodce, Vševěd-Všudybyl, a Mámení-mámil, nechtějí aby se dozvěděl pravdu a dají mu brýle mámení, kterými vidí svět růžově, poutník se nedá obelstít, brýle posune aby viděl pravdu, je zděšen, vidí přetvářku, závist, nadbytečný přepych, touhu po penězích, podvody, ví že v tomto světě nenalezne své místo, žádá boha o pomoc

2 část  - Ráj srdce – filozofická část, Bůh ho vyslyší a povolá ho do vlastního srdce, dochází ke kontrastu hmotného a božího světa, svět uspořádaný, nadějný. Podává obraz světa temného a beznadějného. Druhý svět plný světla a naděje, je uspořádaný.

                       

Hlubina bezpečnosti – filozofická próza, život přirovnává k velikému

pohybujícímu kolu, jehož obvodem je svět a pevný střed Bůh – vysvětluje tím, že čím blíže k Bohu tím bezpečněji a lépe..  

           

3) Pansofická (vševědná - nauková)

                        Poklad jazyka českého – slovník, shořel

                        Pojednání o poezii české – pojednání, doporučuje básníkům verš časomíru,

kterou  považuje za vyšší básnickou formu – rytmické střídání  dlouhých a krátkých slabik