9
Romantismus
- Je to jak umělecký směr tak i životní postoj – touha po svobodě
- první třetina 19. st., vznik od slova román
Společenské podmínky – po celé Evropě probíhá Národně osvobozenecký boj, rozpadá se feudalismus a nástup kapitalismu – rozvoj podnikání, vše je porovnáváno penězi, člověk se cítí osamocen, má jakýsi pocit pesimismu a deziluze („je na tom špatně a cítí se špatně“)
Znaky
– klade důraz na city (láska) a fantazii
- individualismus jedince, člověk se cítí osamocen - obdiv k přírodě – poskytuje jim inspiraci a pocit svobody
- obdiv k historii – rytířské romány – obdiv k rytířským vlastnostem (obdiv k nim, protože se jim jejich doba nelíbí)
- v dílech se obvykle vyskytuje výjimečný hrdina – autor splývá s hrdinou, výjimečnost autorů (Mácha, Byron..)
- hrdina se dostává do sporu s dobu a únik hledá v nekalém činu
- hrdina je individualista – pocit že mu nikdo nerozumí
- hrdina touží po lásce, ví že skutečnou lásku nenajde, miluje ideál, romantický hrdina miluje bez výhrad
- dále hrdina opovrhuje společenskými konvencemi – manželství...a z vášnivé lásky dokáže rozbít manželství
- romantická hrdinka naopak uznává společenské konvence (manželství..), odmítá vášnivou lásku, stává se obětí lásky ne nositelkou (román Evžen Oněgin)
- romantismus nenapodobuje klasické historické vzory, vytváří nové – Anglický park s volně rostoucími stromy, skalkami a jezírky
– autor má subjektivní přístup ke skutečnosti - osobní přístup – vybíral si to co se mu líbí a ostatní ho nezajímalo
Žánry - a) poezie – lyricko-epická (Mácha, Byron)
- veršovaná povídka (Byron)
- veršovaný román (Evžen Oněgin)
- dramatická báseň (byron, Shelly)
b) próza – historické povídka ( Scott)
- román – (Scott, Hugo, Bronteová)
Romantismu s v Architektuře
– vznikají světové parky – Central park v New Yorku, Hide Park – Anglie, inspirace v exotických zemích, napodobují si mešity a čínské střechy
Romantismus v Hudbě
– působí na city
– Ludvík Van Beethoven - Německo, F. Schubert - Rakousko, F. Chopin – Polsko, G. Rossini - Itálie
Romantismus v Malířství
– motivy - příroda, památky – hrady, zámky, zříceniny
- z obrazu na nás působí tajemno, strašidelno, Francisco Goya (španělsko), Engene Delacroix (francie), Josef Navrátil, Mánes, Navrátil
Romantismus Německý
a) poezie
Novalis – básník
Hymny noci – bás. Sbírka, motiv ztracené lásky, touha po smrti, náboženský charakter - obdiv k Panně Marii
b) próza
Bratři Grimmové (1785 - 1863)
– lidová tvorba – vycházejí tedy z lidové slovesnosti, pohádky
- mezi jeho díla patří pohádky:
· Jeníček a Mařenka
· Šípková Růženka
· Popelka
· Sněhurka
Anglie
a) poezie
George Gordon Byrone
- pochází ze staré šlechticé rodiny – byl Lord
- opustil svou rodinu a vydal se do světa za poznáním, žil hodně v Itálii a zúčastnil se války proti Turkům (s Řeckem)
– v roce 1824 se nakazil morem a zemřel (v té válce), autor básnických povídek – poéma
- jsou lyrickoepické – má děj i city
- byronismus – pocit vykořenění (splín) – „sám proti světu“
Chillonský vězeň
– básnická povídka
- boj za svobodu – do vězení uvězněn, uvězněn, je sám – obdiv k přírodě – objevuje se zde obiv k přírodě – obdivuje zde malého ptáčka, který přilétne k oknu
- Chillon – hrad ve Švýcarsku
- Chillonský vězeň – mnich, který bojoval za svobodu
Childe Heroldova pouť
– šlechtic odchází do světa – cítí se spoutaný, autobiografie
Lyrickoepická skladba (moderní epos), 4 zpěvy, prvky autobiografie (životní příběh Byrona).
Childe Harold je mladý šlechtic, básník, znechucený svým životem a soudobou společností. Má pocit prázdnoty a rozhodne se procestovat Evropu a opouští společnost, ve které vyrůstal i svou rodinu. Touží po svobodě, poznává krásy přírody a historii procestovaných zemí.
V knize je vyjádřen protest proti nesvobodě člověka a proti tyranii. Obdiv k přírodě.
Kain – Kain se bouří proti bohům. Titanismus – vzpoura proti bohům, proti zákazům a pravidlům, veršované drama.
b) drama
Percy Bysshe Shelley – titanismus – vzdor proti osudu a moci
Odpoutaný Prométheus – vyhrává dobro nad zlem, Prométheus zde vítězí nad bohy
c) historická próza
Walter Scott
– zakladatel historické povídky a románu
Ivanhoe – román, jsou to středověké dějiny Anglie z doby Richarda – Lví srdce (jedna z postav, které zde vystupují je Robin Hood.
Kenil Worth – z doby královny Alžběty
- dokázal dobře a věrně zobrazit rytířskou dobu (středověk), vyzdvihuje to nejlepší – ve svých románech vyzdvihuje svět cti, ušlechtilosti, hrdinství, statečnosti, vlastenectví, mravní ušlechtilosti.
Emily Bronteová 1818-1848
- Pochází z šesti dětí z rodiny konzervativního a panovačného kaplana.
- život strávila převážně ve vesničce Hawort v severní Anglii.
- Emily i s jejími sourozenci (také s dvěmi literárně nadanými sestrami Charlottou a Anne) poslal do ústavu pro dcery duchovních.
- studovaly zde, avšak jejich zdravotní stav nebyl příliš dobrý a citový stav též ne – za to mohl jejich panovačný otec.
- Svůj volný čas trávila se sourozenci zavřená v dětském pokoji, kde se plně věnovala četbě.
- Zastávala názor - v první polovině 19. století naprosto nesmyslný - že i neprovdaná žena má právo na samostatný život a na práci, která ji baví.
Na větrné hůrce – čítankový příklad románu
Charlott Bronteová
- sestra Emily Bronteové
Jana Eyrová - román
Francie
Viktor Hugo
– básník, prozaik, dramatik
- nejvýznamnější představitel romantismu Franci
Legenda věků – poezie, 3 dílný básnický cyklus, optimistický, cesta za pokrokem, věří
v lepší budoucnost lidstva
Próza
Chrám Matky boží v Paříži – odehrává se ve starověku, za vlády Ludvíka XI,
doba Villonova, líčí Pařížský život ve všech vrstvách:
- život u dvora (šlechty)
- prostředí vysoké církve
- prostředí studentské
- prostředí chudiny – žebráci, cikáni
Vystupují zde 2 hlavní protikladné postavy:
1. Froll - kněz, ničema – metoda kontrastu(krásný zvenku, ošklivý uvnitř – duše)
2. Quasimodo – krásný uvnitř – čistá duše, ošklivý zvenku
Děj se odehrává v 15. století v Paříži za vlády Ludvíka XI. v různých vrstvách obyvatelstva (cikáni, králové). Krásná tulačka Esmeralda je pronásledována Frollem (u něho žije Qasimodo, kterého se v dětství ujal). Frollo posílá Quasimoda, aby Esmeraldu unesl. Esmeraldu zachraňují vojáci, jímž velí krásný vojevůdce, který se do Esmeraldy zamiluje a ona do něj. Frollo zabíjí vojevůdce a Esmeralda je obviněna z vraždy. Esmeralda je popravena a Quasimodo pomstí Esmeraldu tak, že shodí Frolla z věže. Quasimodo umírá v hrobě Esmeraldy.
Bídníci – Francouzská revoluce,
Děj:
Jedna z hlavních postav je Jean Valjean – okrade kněze (vzácné svíce mu ukradne), je zatčen, přiveden před kněze, kněz tvrdí, že mu svícny daroval – Jean prožije duševní převrat, protože je zaskočen a uvědomí si, že všichni lidé nejsou stejní a nejsou zlý tak jak si doposud myslel. Kněz mu dal podnět a on se vydal po dobré cestě – stává se později starostou a má továrnu, kde zaměstnává lidi, pomáhá jim. Je ale celý život pronásledován policistou Žavérem, který je ctižádostivý a chce ho dostat do vězení. Avšak z Jeana už není zločinec – změnil se. Mezitím přichází do továrny žena, Fantina, která má dceru Cosettu, ale její muž zemřel a ona by ji nedokázala uživit. Dítě dá na starosti jedné hospodské, ta ji nenávidí a z dítěte se stává služka. Fantina umírá a pověřuje Valjeana, aby vyzvedl dceru Cosettku od hospodské a staral se o ní..
Probíhá proces s mužem, který je omylem považován za Valjeana a je souzen za krádež peněz. Valjean se k tomuto soudu dostaví a odhalí zde svou totožnost. Je vězněn. Z vězení uprchne, vyzvedne Cosettku a uprchne s ní do Paříže. Zde se s holčičkou usadí a vychová ji. Zde se do ní zamiluje chudý student Marius.
Valjean zachrání Mariovi život na barikádách. Marius si bere Cosettku. Valjean se Mariovi svěří se svou minulostí. Ten ho k vůli tomu zavrhne. A Cosseta se s Valjeanem přestane stýkat. Valjean to těžce nese. Marius se však pak dozví, komu vděčí za život a s Cossetkou ho jednou navštíví. V Paříži ho honí Žavér, který pak zjistí, že celý život honí muže, který celý život pomáhá lidem – neunese to a Žavér spáchá sebevraždu – skočí do Senji (řeka). (Uvědomil si to, protože Žavér byl odsouzen k smrti a Jean ho pustil neboť byl pověřen, že ho má popravit – Žavér se převlekl jako špicl a byl proti revolucionářům a proto ho odsoudili k smrti – chtěl totiž najít Valjeana.) Valjean je ale nemocen a umírá.
Dělníci moře – báseň v próze, lyrická,
O hrdinství prostého rybáře, který bojuje o lásku a proti nespravedlnosti, přírodním živlům...které přemáhá, baby zachránil stroj ztroskotaného
Stendhal
- jeho pseudonym – jeho pravé jméno – Henry Beile
– stoupenec Napoleona, jako důstojník se zúčastňoval napoleonských bitev, po porážce jde do Itálie a zde žije
Červený a černý – román
Červená barva - uniforma vojáka x černá barva - barva církve, hl. hrdina Julien Sorel, syn venkovského dřevaře.
Je ctižádostivý a chce dosáhnout vyššího postavení a chce se dostat do vyšší společnosti. Chce začít vojenskou kariérou, ale vyhne se jí – po Napoleon. porážce, a proto se vzdá vojen. kariéry a rozhodl se pro kariéru kněžskou bez víry. Je to pokrytec, který utajuje své city a názory podle toho jak to vyžaduje jeho vlastní zájem. Svojí ctižádost vkládá do milostných vztahů. Okouzlí svým zjevem i chováním manželku venkovského starosty paní de Réval, v jejichž rodině působí jako vychovatel. Ona se do něj vášnivě zamiluje a podvádí s ním svého manžela, ale on jí využívá jen k svému dalšímu postupu. Ona mu pomůže, aby ho přijali do semináře. Dostává se do sporu v semináři. Ale stává se tajemníkem ve šlechtické rodině markíze de la Mole. V této rodině se pokusí také dostat do vysoké společnosti a přivede dceru Matyldu markíze de la Mole do jiného stavu – otěhotní. Markíz, aby zamezil ostudě svolí ke svatbě. Paní de Réval píše Markízovi dopis, kde zobrazí Sorelovi kruté vlastnosti a povahu. Sorel paní de Réval postřelí a je těžce zraněna. Sorel je postaven před soudem a odsouzen k trestu smrti. Odmítl milost a vmetl soudcům do tváře jak je nespokojen a kritizuje společnost ve které žije.
Alfred de Musset
Zpověď dítě svého věku -. Nejvýznamnější dílo, autobiografie, hl. postava Octave vyrostl v atmosféře beznaděje a vyrostl z něho zloděj, v generaci která nikomu nevěří, není schopen lásky, pozná úžasnou ženu ale svými výbuchy a žárlivostí jí ztrácí a zůstává opět sám.
Romantismus Ruský
Alexandr Sergejevič Puškin
– ze šlechtické rodiny
- velmi silně prožíval národněosvobozenecké hnutí evropských národů – spojené s účastníky první šlechticé proticarské vzpoury = děkabristiky (děkabristé)
- pro své svobodomyslné verše musel v r. 1820 odejít do vyhnanství na jih Ruska – později vypovězen na své venkovské sídlo v Michajlovském
- r. 1827- car mu dovolil zpět do Petrohradu – až do své smrti zůstal pod policejním dozorem
- dvorské intriky ho dohnali k souboji – byl zabit
- dílo – drobnější lyrickoepické skladby:
Kavkazský zajatec
Bachčisarajská fontána – objevuje se zde vášnivá láska – žárlivost – pomsta – vražda
Cikáni
- jeho díla mají odbojné hrdiny a bojují proti osobní a obačanskou svobodu
- další díla: Piková dáma (román), Kapitánská dcerka (historic. proza), Boris Godunov (hist. drama)
Evžen Oněgin – ve šlechtickém sídle pozná ušlechtilou Taťanu, vyzná se mu z lásky, kterou v ní zbudil ale on jí neopětuje, vzbudí žárlivost kvůli Olze, která se do něho zadívala, avšak do Olgy se zadíval jeho přítel Vladimir Lenský, který na Oněgina žárlí a proto Oněgina vyzve k souboji, ve kterém Evžen Lenského zabije. Nakonec si Olgu bere jiný muž a posléze s ní odjíždí. Evžen také odjíždí pryč, ale po nějákém čase se setkává opět s Ta%tjanou. Oněgin zjišťuje, že je vdaná a teprve nyní si uvědomuje jak moc ji miluje. Taťjána si ho však vůbec nevšímá a jeho lásku odmítá. Ztratí poslední naději že najde smysl života.
Evžen Oněgin
Příslušníkem „zlaté mládeže“ – tráví život v blahobytu, zahalčivý život
Typ zbytečného člověka – netrpí nedostatkem peněz, je líný, nudí se, spřádá plány do budoucna.
Romantismus Americký
Edgar Allen Poe
- Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, v rodině kočovných herců.
- otec alkoholik rodinu opustil a matka zemřela, když mu byly dva roky.
- Ujali se ho manželé Frances a John Allanovi, kteří pocházeli z bohaté rodiny obchodníků.
- V letech 1815–1820 studoval v Anglii, po návratu do USA vstoupil na univerzitu v Charlottesvillu, nepohodl se však s otčímem a utekl do Bostonu, kde uveřejnil svou první knihu básní TEMERLAN A JINÉ BÁSNĚ (1827)
- vstoupil do armády.
- Po smrti paní Allanové se udobřil s otčímem a vstoupil do vojenské akademie ve West Pointu, odkud byl v roce 1831 vyhozen.
- proza – zakladatel detektivní a hororové literatury
Havran – báseň, láska(Lenora) a smrt, osvobozuje se smrtí
Baladická, ponurá, tajemná báseň autora proslavila. Rozjímá o krásnu (kráse, pravdě, vášni, ...). Hrdinovi zemřela jeho dívka, kterou strašně miloval, a stále kvůli ní truchlí. Ve svých knihách hledá útěchu před myšlenkami na svou tragickou lásku. Tím, že se vrací k předešlým událostem, zvyšuje Poe napětí čtenáře, který se chce dozvědět, jak dopadne zápletka s nečekaným zaťukáním na dveře. Třetí sloka začíná popisem prostředí (vlajících záclon), poté následuje vylíčení pocitů hrdiny, který k sobě začne promlouvat. Autor hledal nejsmutnější námět. Zvolil si smrt a tu spojil s krásnem. Začal popisovat smrt krásné ženy. Zvolil i zvláštní místo děje - rozhodl se ho umístit do milencova pokoje, kde často s ním jeho milá pobývala. Havran za ním přilétl do pokoje a snažil se na sebe milence upozornit klepáním svých křídel na okenici. Děj se odehrává v noci -> bouřka x v pokoji klid. Rozuzlení -> milenec se ptá na poslední otázku – zda se setká se svou milou, ale havran mu opět odpovídá: "Už nikdy víc".
Závěr -> milenec se trýzní a havran se stává symbolem zla a sebetrýzně.
Vraždy v Ulici Morgue – próza, detektivná
Jáma a kyvadlo – hororová povídka
Povídka vypráví o muži, jenž byl odsouzen španělskými inkvizitory. Věděl, že umře, ale nevěděl jak. Zavřeli ho do tmavé místnosti, kde neviděl ani na krok. Po prozkoumání své cely zjistil, že uprostřed je jáma, do které málem spadnul. Jakmile inkvizitoři zjistili, že přežil, přivázali ho na stůl a nad ním se houpalo a pomalu spouštělo kyvadlo. Pomocí krys se mu v poslední chvíli podařilo uniknout, což jeho věznitele rozlítilo natolik, že spustili mechanizmus, který dával stěny k sobě. Uprostřed zůstala jáma, do které skoro spadnul, když v tom ho vytáhl francouzský generál, který právě porazil španělskou inkvizici
Černý kocour
Romantismus Polský
Adam Mickiewicz
- polský básník, který pocházel z chudé zemanské rodiny na Litvě
- jako student se účastnil pokrokového hnutí mládeže ve Vilně a byl vyhnán do vyhnanství do Ruska, kde se seznámil s Puškinem a navázeal styky s děkabristy
- poté odjel do západní Evropy – žil převážně v Paříži, kde přednášel na College de France o slovanských literaturách
- v době krymské války odešel do Turecka organizoval Polská vojska (legie), ale onemocněl a zemřel daleko od vlasti
Konrád Wallenrod
- básnická povídka
má schéma byronské povídky a vypravuje o Litevci, který pod maskou velmistra řádu německých rytířů obětuje sebe, aby pomstil svůj pokořený národ
- zdůrazňovala formy boje, které odpovídali situaci podrobeného národa
Balady a Romance – poezie, obraz romantismu
Driady - části – 1. část – před odchodem do Ruska – nešťastná láska
2. část – intimní osud Gustava (autobiografie)
↓v obou bojuje s bohem, odpovědnost k lidstvu, rodu, člověku
Pan Tadeáš – epos
Romantismus Český
Karel Hynek Mácha
- narozen r. 1810 v Praze a zemřel v roce 1836 v Litoměřicích
- velice vzdělaný
– vystudoval práva, odchází do Litoměřic jako právnický koncipient (pravá ruka právníka)
- v době studií hrál ochotnické divadlo, seznámí se s Eleonorou Šonkovou – konfliktní vztah, narodí se jim dítě před svatbou
- hodně cestoval pěšky – miloval přírodu, hrady, zámky, jezera....
- pěšky se dostává přes Alpy až do Itálie do Benátek
- nemá přátelé, protože má konfliktní povahu
- umírá v Litoměřicích po velkém požáru, kde pomáhal a pak zemřel na zápal plic nebo na choleru (nakazil se závadnou vodou) – není jistá příčina jeho smrti
- zemřel před svatbou a jeho syn několik měsíců po něm také, Lori – Eleanora se po několika měsících vdala a odjela do ciziny – dožila se 74 let
Máj
- vrcholem jeho tvorby
– lyricko-epická báseň, vydal sám na vlastní náklady v 1836 v dubnu, místo děje je okolí Doks u Bezdězu, Jarmila a Vilém jsou milenci, Vilém zabije svůdce své milé aniž tuší že to je jeho otec – uvržen do vězení a druhý den popraven – Jarmila se zabije – utopí se, tragédie 3 lidí
- Vilémovy úvahy ve vězení – děsí se posmrtného života, prázdnoty a nicoty, projevuje vlastenectví - v rodné zemi vidí jedinou jistotu
- Moderní – v materialistickém vidění světa (nevěří v boha), Máchovy hrdinové nehledají útočiště u boha, nekají se, nesklaní se před bohem – zásada materiálnosti
- Autor splývá s hrdinou, stojí na straně Viléma – ztotožňuje se svými hrdiny proto spojení v závěru výkřiku: Hynku! Viléme! Jarmilo!
Kompozice – 4 zpěvy +2 intermeza ,
1. zpěv – obraz májové přírody, motiv lásky, první tragédie , sebevražda Jarmily ,
2. zpěv – znázornění času, věčnost přírody a proti ní staví Vilémův pobyt ve vězení
3. zpěv – vrchol básně, krása přírody v kontrastu s lidským osudem, rodná země jediná jistota, ¨
4. zpěv – básníkovu ztotožnění s hrdinou a poutníkem, který se po letech vrací na popraviště
Jazyk – používá barevnost, zvukomalba, básnický přívlastek, kontrast, metonimie – dvě představy na základě věcné souvislosti, oxymorón – nelogické spojení dvou slov, gradace
Cikáni – román, lidé žijící na společenském okraji
Pouť Krkonošská – básnická povídka
Marinka – obraz pražské chudinky